Ty mně smíš i lhát,
je tolik věcí k vidění,
je tolik věcí k slyšení,
jež ani Tvá lež nezmění.Ty mně smíš i lhát,
já vlastně Tvou lež nevnímám,
tím spíš, že slůvka nevoní
sluncem a mízou z jabloní.
Podívej, té krásy vůkol,
podívej, větvení rukou,
podívej, sluneční opál,
Tvá lež je hloupá, je bezelstná.
Ty mně smíš i lhát,
neboť Ty nejsi jediný,
kdo se mi sladce vemlouvá,
proto mně můžeš trochu lhát.Podívej, milostný vítr
z kořenů celou mě vytrh,
podívej, umírám zvolna,
jsem se vším svolná, můžem si lhát.