Buď Vítán, kdož v dobrém úmyslu přicházíš

Dá se to pro míň lidí. Ale jak jeslezina, tak dělám roštěnou a ostatní přidám do majdy.

To dělávala sestřička - říkala tomu rozlítané ptáčky.

Nebo mezinárodní

A říkala : " Milánku papej - bude z tebe voják a já blbec žral . Bydlela tady kousek ve vesničce Nebužely a sehnala všechno za bolševika a k narozeninám jsem dostával velkou štangly uheráku .

Tak za bolševika uherák, to musela mít extra styky.

A říkala: pro tebe Milánku, nesu sladkou smetánku.🙂

Já jako děcko a puberťačka chodívala pro mléko k lidem, kteří chovali kravičky. To bylo mléko! A ta smetana z něj! Babička někdy mléko nechávala zkysnout a dělala z něj tvaroh nebo sýr - ten byl!

To je ještě i dnes. Nám občas přiveze mléko jedná paní přímo od zdroje nebo koupím mléko od jednoho ze sousední vesnice. Několikrát jsem ho pila ještě teplé a nikdy jsem se neposrala.-) Dole polovina mléka a nahoře polovina smetany. Když to protřepeš v petce a dáš do tepla, tak máš druhý den naprosto luxusní a jemnou kyšku.

Jo jo.

Když byla možnost, tak jsem v létě vypila i 1.5 litru vychlazeného mléka denně 😄

Když se udělají půlky, tak je k nim kyška ideální. Brambory řeznou plochou položit na pléch a upéct. Do mísy mraky rozetřeného česneku, protřepat a osolit.

Já brambory rozřezávám na čtvrtky a pokládám slupkou dolů, pokmínuji a posolím. S tím česnekem je to dobrý nápad, udělám.

Mě babča naučila pít "nadrobené mléko" a někdy si ho uděláme i dnes. Nejlépe ve starém otlučeném plecháčku ohřeješ mléko, osladíš medem, natrháš do toho na malé kousky chleba a vyjídáš lžičkou. Někdy si do toho přidám i špetku celého kmínu.😄

Nebo dobrá chlebová polévka dělala mamka akorát se mě neptejte na postup jen že tam je chleba mléko a vajíčko s cibulí

Babička si lámala chleba do bílého kafe. To se dělalo denně na snídani, z melty a mléka.

Tak to bylo skoro stejné.-) Babí měla v talířích jeden se zeleným okrajem. Jako děcko byl jenom můj a nikdo z něho nesměl jíst.-))) Vůbec nevím jakým způsobem zmizel. Žrala jsem z něho asi do 13 let.

Nejlíp bylo vždycky u prarodičů na dědině. I když mě babča kolikrát liščila, že jsem druhou chytla o zem. A naprosto oprávněně... Později to vzdala a jenom se na mě smutně dívala. A ten pohled byl horší než facka. O prázdninách si se mnou vytrpěla až až...

A chrápat holoto. Ráno se bude vstávat s prvním zakokrháním. Maruška si půjde pro důchod, Dalibor má dodělávat tu kuchyni a já se pojedu motat do práce

babča už tě liščila, že si taková múdrá?

Teď už není důvod, Sabinka je učiněný andílek.

Mamka, když dělaly s babičkou o žních na poli, tak obědvaly jen domácí podmáslí s chlebem. Dávaly si ho ve sklepě, protože tam bylo chladno. To prý byla jedna báseň.

To bylo v době, kdy byl chleba asi ještě chleba... Ale i dnes se dá koupit dobrý chleba v malých oekárnách.

Já kupuji žitný, u nás mají jen Žitovec, ten je krájený, světlejší, ale také dobrý. V pekárně ve městě mají malou veku, tmavý Žitňák, to je dobrota! Vydrží i víc jak týden.

U nás je nejlepší Slovácký nebo Brodský. A když mě chytne blbá, tak zajedu do Hustopečí do jedné malé oekárny Utrhnou pátku a cestou domů ji sežeru.

To ano je dražší,ale vydrží i 6 dní

Nejlepší jsou dalamánky z Lídlu. Ráno vynikající, v poledne už táhavé a večer je můžeš usušit a namočit slepicím.

Mně chutnají i kaiserky. A celozrnné rohlíky.

Já taky, když byla možnost, vypil i 1,5 litrů vychlazené slivovice. Z počátku denně, ale když došly zásoby, tak jen občas.

A ejhle, Bananek přišel. Vítej mezi námi.

Vím o čem Banánek píše

To bych do tebe neřekla.

Ty víš hovno Kakamilko. Tak už nic neříkej, ať tady nejsi za hňupku.

A ty mi laskavě neříkej Kakamilko.
Díky vřelé.

kamilko, líbilo by se ti dedebilko?

Posluž si. Vidím, že ty už jiný nebudeš. Prostě se ti začnu vyhýbat, stejně jako některé mé virtuální přítelkyně.

Ty se lidem jako já nedokážeš vyhnout Kakamilko. Za to tě mám rád. Tak se zase někdy zastav, až budeš mít chvíli.

Nejsem masochista, aby mě těšilo, když mě někdo zraňuje.
Dobrou noc.