Já beru Dušičky jako symbol kulturního dědictví, setkání
příbuzných a známých u hrobů svých nejbližších a přátel. Tichá
vzpomínka a zapálení svíčky je samozřejmostí po celý rok...
Jako vrchol pokrytectví mi přijde oslava jednoho z největších církevních
svátků Vánoc. Kdy i nevěřící slaví komercí a bohapustou žranicí. V
podstatě svátek komerce a konzumu... Potom tady máme pokrytce převážně z
řad atheistů, kteří mají zavěšené na zrcátkách svých aut různé
růžence a křížky, což prostě nechápu... A další sorta jsou lidé, pro
které je největší adrenalinový zážitek zapálená svíčka ve.vydlabané
dýni. Jsou to většinou lidé, kteří by se zesrali být sami po tmě n
hřbitově a z pohledu na mrtvého by začali koktat. Ale ať žije svátek
duchů. 
Předmět diskuze:
Jsou lidi a nelidi. Doufám, že přijdou lidi
