Buď Vítán, kdož v dobrém úmyslu přicházíš

kozlovice sú za každým rohem. Moje Kozlovice sú za zatáčku.

Tvoje n´ésó žádný, akorát v téch pod mocným hradem Hukvaldským marně čekáš na občanství.

Na občanství ti seru. Spokojil bych se aj s garsonierou. Přece enem pod tým mostem fúčí

Nemají na obci stavební buňku?? V té se dá být.

Garsonka v Kozlovicách? Tam só nejaký králikárny?
Dyž sem tama jél, viděl sem normální chalupy, samošku, kostel, hospodu, pivovar, ale bytovky s garsonkama sem si nevšiml.
Asi ty nechceš, co ani néni možný. Ja ale fakt, že téch mostků je tam haba kuk.

Špatně si po Kozlovicách čučel. Na magistrále je nenajdeš. Garsonky sú ukryté za návsí.

To je možný, jenom sem projížděl, po hlavní štráse a jak sem čučél po tobě, pod všecky mostky, bytovky sem přehlídl.

Kozlovice (Záluží) – část obce v okrese Litoměřice-Nakládka-písku-pro-lodě.Jedna/stanice-od-RoudnicenadLabe

tam to celkem znám, tam jsem byl na vojně, Litoměřice, Terezín, Roudnice nad Labem, Bohušovice nad Ohří, a můj útvar Hrdly, neskutečná díra :-)

hned po přísaze, dostal jsi ten den a následující den volno, přijela matka, fotr a strejda, byli jsme v Litoměřicích a hned jsem se tam začal hádat s vojenskou hlídkou, že nemám nasazenou čepici, rozepnuté knoflíky, poslal jsem je do prdele, fotr mě musel táhnout pryč

dva Jasánci si vybrali špatně lulina na mrdání, to víš že jsem si tu čepici nakonec nasadil, ale jen kvůli jim, že za mnou přijeli takovou dálku, jinak bych to Jasánkům vysvětlil, jak se věci mají

přijela honora z Brna fotr už v té době s matkou nežil, on přijel s tou svojí konkubínou v červeném rapidu, matka přijela se strýcem ve žlutém žigulíku patnáctistovce, ta žena od otce, dnes už vím, že to nebyla zlá žena, zjistila to hned po tom, že to "moje" dítě je doopravdy jeho, opustila ho, nic mi neřekla koza, věděla to, že by to nedopadlo dobře, i v tomto ji chápu, nic by se už nezměnilo, nejde to vrátit, jen by to byla msta

to, že oplodnil moji ženu, se stalo až za několik let

nic své ženě nevyčítám, byla to mladá nadržená koza, já byl tehdy zavřený v Rakousku, nalil do ní pár panáků a ona povolila, on to připravoval od doby, kdy jsem se narodil, tak jsem ztratil ženu, kterou jsem miloval, už je to lepší, už mi to netrhá duši

já ji za ním v dopise sám poslal, ať ji vypomůže finančně, že mu to vrátím, až se vrátím, neskutečné

věřil jsem mu, jako nikomu na světě ... nikdy nikomu nevěřte

zanedlouho mě od soudu v tom Rakousku pustili, vyšoupli mě před soud a třeba se poser, celý den jsem hledal, kde mám zaparkované auto, naštěstí tam můj modrý renaultek pořád stál, neodtáhli ho, přemýšlel jsem, proč si to dítě nenechala vzít, asi když to zjistila, že je v tom s ním, jsem se zrovna vrátil, tak si řekla, tak co, je to jeho otce, na nic nepřijde, vážně to poznáte, že to není vaše dítě, nemilujete ho, jak otec musí milovat své dítě, už na to seru, nejde to vrátit, psal jsem jí, že ji stále miluji, asi má strach, vím že to čte, ale neodpoví mi

tuto písničku jsem jí poslal, to bylo poprvé a naposled, co mi odpověděla, že je krásná, pak jsem jí napsal, že vím, že to dítě není mé, od té doby mlčí ...

omlouvám se, vím že to nikoho nezajímá, nechci o tom psát, sorry, bolí to, nevím co s tím

mluví se mnou, ale jinak, teď si dala fotku s novým lulinem na Instagram, buranem z Třebíče, sedí tam večer na náměstí, říká mi tím, že je zadaná, že nemá zájem, nemusí být se mnou, už jsem si na samotu zvykl, chtěl jsem po ní pravdu, pravdu od ní, asi nechápe, jak je to pro mě důležité

asi na mě prostě sere z vysoka, napsal jsem jí, že na ni počkám do konce tohoto roku, tak holky, dámy, od ledna jsem k mání

pro někoho to může být banalita, ale jít s ženou na procházku, držet se za ruce, je v tom vše, chybí mi to