Počasí super. Dnes prostě den super. Při zpáteční cestě jsem se zastavil zapalením svíčky pozdravit maminku. Zapálím a chvíli stojím u hrobu v zamyšlení....najednou, ahoj Radare. Otočím se a za mnou stál "azbest" Teda on se jmenuje Bohouš, ale na pracovišti mu všichni říkali Azbest. Vařil kdysi v hotelu, kde pracovala i moje maminka. Bohouš nikdy nepoužíval rukavice. Rozpálené pánve bral z plotny holou rukou, proto si vysloužil tuhle přezdívku. Je hooodně vysoký. určitě přes dva metry. Vždy byl velice štíhlý. Dnes se mi zdál ještě poloviční od doby, kdy jsem se s ním setkával. Nejen v práci u máti. Kdysi za doby "normalizace", jsem žil na sídlišti.Měl vedle nás pronajatou garáž a v ní poklad....JAWA 350 California. Je ode mne dost starší. Tenkrát to byl "frajer" bo takovou motorku jen tak někdo neměl. Alespoň v očích nás juniorů se tak jevil. Dnes je to vyschlý stařík a jezdí, teda většinou tlačí kolo. Dali jsme řeč. Zavzpomínali na maminku a pomalu vycházeli ze hřbitova. Na parkovišti se zastavil a povídá: Radare, vidíš tam tu krásku? Pousmál jsem se a povídám: chceš se svézt? Možná na hřbitově nepostřehl, jak jsem oblečený. Byl jsem "na lehko" protože bylo docela teplo. No to by byla nádhera, to je Tvoje???. Tak pojď, jedeme. Druhou přilbu pro strýčka náhodu vždycky vozím sebou. Ale já naposledy řídil Califa a to už je více, než 30 let Tak sedni za mně. Já tě alespoň svezu. Odjeli jsme na vedlejší cestu. Zastavil jsem a povídám: Chceš si to zkusit? Řekl, raději ne, ale ten toužebný pohled se nedal odmítnout. Posadil jsem ho za řidítka, sedl si za něj. Vyjeli jsme. Velice pomalu a opatrně. Po chvíli zastavil a se slzami v očích mi děkoval, plakal jako malý chlapec. Pojď, zavezu tě domů. Tak jo. Zavezl jsem ho domů a on. Já mám na hřbitově kolo. No tak jsme zase jeli na hřbitov....doma babka hudrovala, kde jsem tak dlouho. Ale co už. Bohouše nezná a já mám dnes dobrý pocit, že jsem někomu udělal radost nejen svojí práci.....hezký zbytek víkendu všem, kteří to mají podobně.




Vůbec jsem tu babu neznal
