Buď Vítán, kdož v dobrém úmyslu přicházíš

Květná zahrada Kroměříž - paráda, že? Jezdívala jsem tam vždycky s nějakou skupinou - od mých vlastních dětí až po zájezd důchodců, s návštěvami ze zahraničí a tak. Vždycky jsem měla nějaké povinnosti vůči ostatním, Moc jsem si přála zajet si tam jenom tak, s někým, s kým si užiju nejenom krásu objektu a rostlin ale i spoustu něžností. Tam jsou taková různá zákoutí jako stvořená pro milence...
Říkávala jsem si:
"Co už fčil - co si nechytila za hlavu, za ocas už neudržíš - měla si sa snažit v mládí!"
Houbeles. Nikdy neříkej nikdy! Zodpovědně, z vlastních zkušeností mohu povědět, že ta romantická zákoutí jsou stejně krásná, podmanivá a inspirující v sedmdesáti jako v šestnácti
Úžasné je, že teď na to máme oba dva ČAS. Žádné uřvané mimino v kočárku, smečka batolat, rozjívených děcek nebo otrávených puberťáků ani banda klevetivých důchodkyň.
Nic takového.
Jenom my dva.
Sami dva.
Že nás občas vidí někdo cizí? Ať vidí, je to jeho problém. Když ty cizí lidi nechceme vidět my, tak jednoduše sundáme brýle

Přiznám se, že jsem od toho čekal trochu více. Třeba nějaké popisky u záhonků, keřů a různých rostlin....nic. Já, coby vystudovaný "JeZeĎák", který s oblibou říká, že nepozná žito od ovsa, bych to docela uvítal a jsem přesvědčen, že bych nebyl sám

Já poznám jenom dvě květiny. Kravské hovno a bodlák.

Na to máš mobilní aplikaci.-)

Na tlačítkovém telefonu Nokia 3310?

Ten býval nejlepší!

Též si ho hlídám, jako oko v hlavě

Mně můj poslední spadl do pračky, já ji zapla a odešla na zahradu s dřívější várkou prádla, takže jsem neslyšela že v pračce cosi křápe

Tož si ho po vyprání měla pověsit na šňůru. Vyschnul by a zase makal jako za mlada

Nemakal. Dělala sem s ním fšelijaké kejkle ale už neožíl.

Všechno jednou končí....no a tys mu pomohla ke konci rychlejšímu

Mně je docela šumafuk jak se co jmenuje - jedině že bych si to chtěla nasadit doma. Ale to nehrozí. Čím méně starostí, tím lépe.

Co nezkvasí, to nesadím.😊