Buď Vítán, kdož v dobrém úmyslu přicházíš

Hezké pondělí. Jo cukety nepěstuji. Občas mi ji někdo vnutí a to doslova. Pak se trápím co s ní. Je mi líto ji vyhodit tak ji většinou přindám k nějakému masu co peču tam se ve výpeku ztratí. Stejně je jak destilovaná .. bez chuti a bez zápachu takže jen hmota. Kazit s ní bábovky a jiné dobroty je blbost.

Výborná je nakrájená na kolečka, osolit popřípadě i okořenit a dusit na másle do zlatova z obouch stran, mám na to malý rendlíček tak akorád na jedno to kolečko a je několik dní co jíst, brambor k tomu třebas :-).

Ale "moje" cuketové řízky bys asi jedla Já jsem totiž kdysi vařívala pro ekologické kurzy vegetariánskou (a občas se vyskytl i nějaký vegan ale z toho jsem šílela.) stravu a tam jsem se naučila dovést cuketová jídla k dokonalosti nic jiného mně nezbývalo! když jsem se chtěla najíst i já Tehdy jsem nutně potřebovala nějakou brigádu a když mně známá "dohodila" vaření pro cca 10-15 lidí, dobře zaplacené, tak jsem zajásala. Chlubila jsem se dceři jenže ta mne uzemnila: "Stařenko, ale to sů vegetariáni! To nedáš!" Aha - tak - to se mně dopředu neřeklo! V zoufalství jsem si ale vzpomněla na své dětství a mládí: co nám to vařívala moje stařenka? Vždyť u nás maso nebývalo ani v neděli! Zavolala jsem tetě, tatínkové nejmladší sestře, která také vařívala pro větší skupiny lidí a "uměla rozpočty": "Tetičko, mám vařit pro vegetariány!" "Och, cérko, to nezvládneš! Tý jejich blafy sa vařit nenaučíš!" "Tetičko, ale já po tobě chcu, ať si vzpomeneš, čím nás živila, co nám vařívala tvoja maminka - moja stařenka! Sedni si a napiš na papír, na co si vzpomeneš! Šak stařenka nám vařívala fšelijaké kaše, zemňáky na sto způsobů a zelé na stojeden způsob!" Do večera jsme daly dohromady víc než padesát bezmasých jídel. No a cukety byly ještě navíc - ty stařenka neznala.... to už jsem musela vymyslet sama - ale to mně zase ty vegetariánky poradily... Dnes už bych to nezvládla, síly ubyly....

Ale "moje" cuketové řízky bys asi jedla Já jsem totiž kdysi vařívala pro ekologické kurzy vegetariánskou (a občas se vyskytl i nějaký vegan ale z toho jsem šílela.) stravu a tam jsem se naučila dovést cuketová jídla k dokonalosti nic jiného mně nezbývalo! když jsem se chtěla najíst i já Tehdy jsem nutně potřebovala nějakou brigádu a když mně známá "dohodila" vaření pro cca 10-15 lidí, dobře zaplacené, tak jsem zajásala. Chlubila jsem se dceři jenže ta mne uzemnila: "Stařenko, ale to sů vegetariáni! To nedáš!" Aha - tak - to se mně dopředu neřeklo! V zoufalství jsem si ale vzpomněla na své dětství a mládí: co nám to vařívala moje stařenka? Vždyť u nás maso nebývalo ani v neděli! Zavolala jsem tetě, tatínkové nejmladší sestře, která také vařívala pro větší skupiny lidí a "uměla rozpočty": "Tetičko, mám vařit pro vegetariány!" "Och, cérko, to nezvládneš! Tý jejich blafy sa vařit nenaučíš!" "Tetičko, ale já po tobě chcu, ať si vzpomeneš, čím nás živila, co nám vařívala tvoja maminka - moja stařenka! Sedni si a napiš na papír, na co si vzpomeneš! Šak stařenka nám vařívala fšelijaké kaše, zemňáky na sto způsobů a zelé na stojeden způsob!" Do večera jsme daly dohromady víc než padesát bezmasých jídel. No a cukety byly ještě navíc - ty stařenka neznala.... to už jsem musela vymyslet sama - ale to mně zase ty vegetariánky poradily... Dnes už bych to nezvládla, síly ubyly....