Já jsem sázela dýně do kompostu každý rok a na podzim si pro ně
chodívala půlka vesnice, Ale když udělali v obci kanalizaci, vytratila se
mně voda ve studni, zalévám jenom dešťovkou, tou musím šetřit a tak
dýně jenom pro sebe. (No, vlastně - já už ne, zahradu má na starosti
snacha.) Ale když jsem tady ještě bydlela sama, bez "mladých", popřípadě
s nějakými podnájemníky, "vládla" jsem tomu já.
Kompost jsem měla v rohu zahrady, ohradu z desek. A dýně si pěkně přelezly
přes ohradu a plodily na trávníku. Sousedka měla těsně u plotu záhon
letniček, mezi nimi i mečíky a jiřiny, několik ibišků. Jednou mně
řekla: "Rose ti jedna dýně u mne, přelezla přes plot!" Řekla jsem ať si
ji nechá ale ona měla dost svých. Přes plot jsem na dýni nečuměla, musela
bych vejít do zahrady. Na podzim sousedka říkala: "Přijď si pro tu dýni!
Ale vezmi si kolečko!" Hm, tak nepomohlo ani kolečko
musela jsem počkat až přijde syn -
marně jsme se i se sousedkou namáhaly dýni naložit, dýně měla 70 kg 
Dnes už na sousední parcele má postavený dům sousedčina vnučka, plot
je shozený aby měli lepší přístup ke stavbě, tak jezdí přes moji
zahradu, až udělají i terénní úpravy, dají zahradu do původního stavu a
plot postaví nový. Toho starého zůstal jenom kousek, právě před ním má
dýně moje snacha - a - ZASE jedna dýně roste u sousedů
chodíme se na ni dívat a smějeme se
"emigrantovi".
Mám vynikající sousedy.... dobrý soused je víc než výhra v loterii!
