Buď Vítán, kdož v dobrém úmyslu přicházíš

Místo koukání na Čau lidi a pojídání koblih si Vapere přečti raději toto: ,,Kmotři, to jsou jen lokální gangsteři třesoucí se před kriminálem. Oligarcha je v mafiánské struktuře ale jiná kategorie. vyšší level... Výraz kmotr yjadřuje osobu obvykle regionálního šíbra – člověka, který „v tom umí chodit“: pase čili uplácí pár opět obvykle regionálních politiků, a ti mu na oplátku přiklepávají zakázky za přemrštěné ceny. Kmotři se zřejmě v hojném počtu vyskytují v celé středo-východní Evropě, u nás jsou jich podle mého názoru stovky (i každé malé město má svého kmotříčka)....Čeští kmotři jsou vlastně následovníky první generace gangsterů – obvykle veksláků či jiných existencí páchajících podvody již za minulého režimu, lidí, kteří už měli „řemeslo zvládnuté“. První generace se vyznačovala řetězy okolo krku, bavoráky s kouřovými skly a tím, že občas někdo skončil v Orlíku s betonovými botkami. Kmotři se už umějí obléknout, jejich auta už neohromují a na rozdíl od gangsterů první generace též mají jakési firmy, které něco dělají – například staví, to nejčastěji. Gangsteři první generace kradli bez firem.

Co v Čechách ale v podstatě chybělo, byla další zvláštní skupina: oligarchové. Jenomže s překvapivou koupí jednoho z největších mediálních domů Andrejem Babišem (respektive jeho firmou Agrofert, ale to je jedno) se zdá, že se nevyhneme ani této variantě homo sapiens.

Zapomeňte na kmotry – to jsou malé ryby, jejichž „akční rádius“ obvykle nepřesahuje město či okres, jsou to lokální velcí či malí páni, pohybující se někde v miliardách. Přivítejte oligarchy; působnost: celorepubliková, apetit: neomezený, finanční obzor: stovky miliard, zvláštní znamení: velmi schopní podnikatelé, manažeři či obojí.
Kmotr – to je jen klíště přisáté na veřejné rozpočty. Oligarcha – to je člověk mající v zádech obří společnost; zatlačí a politici ustupují. Kmotr – to je kriminálník, kterého nejspíše dříve nebo později chytnou. Oligarcha kriminálníkem není – on nemusí uplácet, on si své záměry prohlasuje v parlamentě.

Člověk, který “jen” skupuje další a další podniky a roztahuje svá podnikatelská křídla (či chapadla), ještě oligarchou není – je to jen schopný, dravý podnikatel: takový (například) Radim Jančura, který od letenek a au-pair pobytů šíří svoji firmu přes autobusy a nyní i vlaky dál, není oligarcha ani omylem. Berlusconi, který má firmy, média a současně politickou stranu, je oligarcha jak vyšitý. A Babiš je jím rovněž..Zatímco draví podnikatelé do slušné společnosti patří a jsou jejím nepochybným obohacením, oligarcha tam nemá co dělat. Proč?

Demokracie – která není dokonalá, ale nikdo nic lepšího nevymyslel – je složitým strojkem postaveným na vyvažování moci a zájmů. Její tři pilíře moci se vzájemně kontrolují a omezují. Kromě nich jsou pak dalším silným piliřem demokracie média, která jsou mezi politiky a jejich voliči a upozorňují na to, když někdo nedodržuje pravidla. Dalším silným hráčem jsou pak podnikatelé, kteří prosazují svoje (komerční, podnikatelské) zájmy a státní pilíře moci, na nich nezávislé, jim pak vycházejí vstříc pouze tehdy, když to je v zájmu země a jejích občanů. Takhle vypadá samozřejmě ideální demokracie, v té normální se samozřejmě více nebo méně fauluje, a fauly se někdy potrestají a jindy je rozhodčí přehlédne. Nadávat na demokracii (jako na systém) je tedy stejné jako nadávat na fotbal (jako na hru samotnou).
Oligarcha, je-li super silný, dokáže bourat, jak se často říká, základy demokracie. On nemusí faulovat – on je jen současně rozhodčím, jedním i druhým týmem, sportovním reportérem a ještě pořadatelem soutěže, který určuje pravidla. Oligarcha má svůj obrovský podnik, který mu nese gigantické peníze – má jich o dva řády více než jakákoli politická strana, která žebrá o státní podporu. Oligarcha současně vlastní politickou stranu, kterou může téměř neomezeně financovat a nakupovat do ní nejlepší hráče i trenéry. Oligarcha pak vlastní sportovní reportéry, kteří divákům říkají, že to, co viděli, nebyl faul, ale porucha obrazu, že oni to viděli na vlastní oči a vše bylo v pořádku. Když oligarcha zjistí, že jsou nějaké zákony, které mu nevyhovují, nemusí je porušovat a vystavovat se riziku kriminálu – jeho poslanci je v parlamentu změní.

V podstatě souhlasím.Právě spojení Babiš+Zeman je pro českou společnost toxické.

Zdrhej.... než ukradne i tebe.