Buď Vítán, kdož v dobrém úmyslu přicházíš

Pochopitelně nepopírám sílu pozitivního myšlení. A ano člověk si nepřijatelné může vsugerovat mnoho věcí a dokonce na to i zemřít. Ale pozitivní myšlení je jedna vec a realita kolem nás je věc druhá.. a bez ohledu na naše myšlení máme občas smůlu a tak spousta děti a dospělých umírá na nemoce. I když jinak jsou to pozitivní lidi a bojují. Nebo si myslíš, že si za to mohou sami? Já ví, že ty si to nemyslíš, ale tohle zduraznovani síly myšlení tomu trochu nahrává.

S pozitivním myšlením se žije tak nějak lépe. Mnoho lidí to však nezvládá a svůj zpackaný život hází na jiné.

Já svůj současný život taky hážu na tatu. Chtěla jsem dělat úplně něco jiného a nemám odvahu se vzepřít. Vždycky mě přeargumentoval a zmanipuloval. Chápu, že to myslí v tom nejlepším ale jsem naštvaná sama na sebe, že se neumím bránit... Není všechno tak, jak to na první pohled vypadá.

Mno.. osobně dávám přednost realismu... znáš to.. optimista vidí sklenku poloplnou, pesimista poliprazdnou a realista radši ověří, zda to není moč :))

Realista je tak trošku srab a chce mít ve všem jistotu. To by jsi měla Norinko navštěvovat místnost, kde diskutéři vzpomínají, že měli jistoty a JAK jim bylo dobře

To je fakt,ale pravdu má i Nora.

Každý člověk má svojí pravdu a proto vznikají hádky

Rozumní lidé se nehádají.Copak nakonec život není o kompromisu,to­leranci a taky pevné vůli?

Ukaž mi tady na chatu rozumného člověka Na mě ukazovat nemusíš

Noris. Pozitivní myšlení tě od nemocí neochrání ale pořád žije člověk s pozitivním myšlením jaksi lépe.Lépe se vyrovnávají nejen s nemocí ale i se smrtí... Měli jsme s děckama Terezku, která už byla v paliativní péči a věděla, že brzo umře .. Přesto ro dávala moc statečně a snažila se si to aspoň před námi nepřipouštět. Nevím jak bych to dávala já... Chodili jsme s děckama k ní domů ale nikdy jsme ji nelitovali a bavili se s ní jako se zdravou holkou. Brečela jsem až jsme byli venku.

V takové situaci už musí člověk poděkovat i blahodárným účinkům opiátů.