obracím se na vás s prosbou o posouzení,zda je možné být zároveň
optimista i realista ,nebo se to vzájemně vylučuje. Ď. 
obracím se na vás s prosbou o posouzení,zda je možné být zároveň
optimista i realista ,nebo se to vzájemně vylučuje. Ď. 
Což je i můj případ a proto jsem si to dovolila tvrdit.Jeden diskutér se
mnou ovšem hrubě nesouhlasil a svým typickým stylem mi to "vysvětlil". 
Tak to já mám zcela naopak.Proč to mám zcela naopak? Zcela naopak to mám, neboť jsem optimistický realista
Pakliže je realista umírněným optimistou, nemusí se tahle kombinace
vylučovati. 
Jako realista si dovoluji optimisticky tvrdit, že již dnes se máme lépe než zítra, či dokonce pozítří.
:
d úst k ústům běží
jméno, co krásu střeží,
jméno, co sluncem začíná,
jméno soudruha Stalina.
Od srdce k srdci běží,
vrší se do výšek věží,
všechno, co toužilo žít,
začíná v jméně tom být,
všecko, co bude, jím roste,
čisté, vznešené, prosté,
naděje toho, kdo prací
do duše chleba se vrací,
kdo chlebem zdvíhají ruce
o větší skývu slunce.
Od úst k ústům běží
jméno, co krásu střeží,
jméno, co sluncem začíná,
jméno soudruha Stalina.
Stalinova manželka dopoledne prala a Stalin jako vzorný manžel odpoledne
věšel. 
Jeho prsty jsou jak moučné červy, slova činky, která nepoleví...Tu
poprava, tu veselice, široká je náruč osetice...To o Stalinovi napsal jeden
ruský básník, který byl zlikvidován v gulagu... 
No proto, už jsem se bál, že to bude jako s tím Dvorem
Královém...Občas tě musím zkoušet... 
Díky těm,co mi dokázali odpovědět,než se to zvrhlo někam k politice.

Nic si z toho nedělej holka. Politici neví o čem mluví. Proto mluví stále, všude a do všeho.To je bohužel jediná věc, kterou dokážou. No a tady se pár zdejších opiček pokouší, politikům se přiblížit.Musím říci, že mnohým blbům se to daří.