Slávii mi dal Ježíšek ještě jako mladé slečně. Hned druhá den
vánoční jsem s ní sestřelila vránu. Teda aniž bych věřila že se
trefím. Pak přišla slovenská sousedka a prý jestli si z ní budeme dělat
polévku a nebo zda si ji smí vzít. 
Slávii mi dal Ježíšek ještě jako mladé slečně. Hned druhá den
vánoční jsem s ní sestřelila vránu. Teda aniž bych věřila že se
trefím. Pak přišla slovenská sousedka a prý jestli si z ní budeme dělat
polévku a nebo zda si ji smí vzít. 
Mě ji dal tatík, byl jsem tehdy kluk a tenkrát mě takové věci
zajímaly.
Posledních asi 40 let jsem z ní nevystřelil.
Já jo. Teda ne osobně, na to jsem mladý, ale učili jsme o tom ve škole.
Soudružka učitelka nám barvitě vyprávěla, kterak slovenští bojovníci
přestali střílet na Rusy a otočili své flinty na Němce. Stihli to tak tak,
nebýt SNP, spadalo by Slovensko po válce mezi poražené země.
No, pravda, říkala nám to soudružka jinak, ale v principu to tak nějak
bylo.
Tak o SNP jsem se leda učila. Tak stará nejsem. Za chvíli tu Zděnda buse
psát že jsem se procházela mezi plavuněma a přesličkama než se z nich
stalo hnědé uhlí... 
Já znám jenom SNB. Kdysi jsem tam pracovala se Fčelkou na 5.správě. Ale to si vy mladí nemůžete pamatovat.
Polévka z vrány je vynikající. Jenom maso je jako podrážka, takže
nepoživatelné. 