Jak jsem byl teď ve špitálu tak mi říkala Staniční sestra....že byla ještě na škole na nějaké výměnné akci ve Francii....prý se divila že tam nebyl " budíček " .....tam prý neexistuje aby lékař nebo sestřička budila pacienta ) ...... tady na Ortopedii budíček ve 4:30 ....v 6 se střídaly směny....tak aby předešlá směna stihla změřit pacienty - zavázat nohy - dát ranní léky - píchnout injekce....druhá směna pro jistotu vše překontrolovala ) .... potom vizita - snídaně.....následuje program rehabilitační a měření teploty a tlaku....když se chceš v 10 dospat....tak tě sestřičky vzbudí jestli je všechno v pořádku ) .....za chvilku máš oběd....pak následují opět nějaká cvičení - což je v pořádku....na spaní zapomeň....následuje ozařováni jizvy - cca 20 minut...když se dobelháš zpět tak sotva stiháš návštěvu - jen hodina....asi aby si pacient mohl odpočinout od vlezlých příbuzných ) ....pak následuje večeře - další kontroly tlaků a teplot....a je tady večer....opět ten samý kolotoč různých léků a injekcí....večerka ve 22h.....ale to slyšíš z vedlejších pokojů důležité informace jak se co kdy sází....a jestli ta druhá viděla tu krávu v klobouku - vůbec jí neslušel....je půl druhé ráno a usínáš s pocitem že už jsi viděla všechny americké a české seriály i pozpátku....a těšíš se na další den.....jak si zase v nemocnici ode všeho hezky odpočineš )

Ležela jsem tam 3 dny.
Vojenska nemocnice byla vzdy dobra, skoda,
ze me tam neodvezli po urazu! Jenom ze vozi do nejblizsi ..
od ní. Mě bylo tak zle že
by manžel se mnou do Motole asi nedojel.