Buď Vítán, kdož v dobrém úmyslu přicházíš

Měl přes 60 kilo a jeho největší zábava byla, když do mě drcl zadkem a já jsem spadla.-) Když ležel u dveří a nechtěl uhnout, tak jsem po něm přešla a ani nezvedl hlavu. Nehraději sledoval revír z nejvyššího bodu kam se dostal. Že střechy dílny.

To jsou ti psi co hlídají věznice v USA?? Známý ho snad ještě má. Chtěli je vykrást a pak ti zloději nechali i kradeného žigulíka u nich u plotu. Prý je asi dost porafal , bylo plno krve na zahradě.

Nevím ořesně k čemu je to plemeno vyšlechtěné. Když přišel někdo, kdo nebyl člen nejbližší rodiny, tak musel do kotce a tam lítal až do stropu... V Brně máme křížence pitbula s amstafem a to je zase pes vítací.-)))

Třeba s Arťasem byl Igoš jedna ruka. Jako štěně mu mockrát visel i na uchu. Když už toho měl dost, tak ho jenom přišlápnul. -)

Původně aby měli hlídat ty nejtěžší věznice v USA. Když si ho ten známý dovezl jako štěně tak ještě měli perličky , ty prý lítaly až na strom když to štěně do nich vlítlo. Taky měl obrovskou voliéru nebo klec jak se tomu říká a návštěvy by nejraději sežral.

Ale zase miluje svoji rodinu. I když ten náš nebyl žádný mazel. Spíš to byl takový samorost a opravdu poslouchal jenom dědu. Ostatní jak se mu zrovna chtělo.

Mají asi jednoho pána.

To mají myslím skoro všichni psi. Jenom to asi mají někteří víc v genech... Arťas skáče všem na klín a hraje si ale pořád pokukuje co já na to. Jenom ho nesmíím mít v náručí. To je na všechny zlý a cvaká. Zatím kromě mě ještě nikoho natvrdo nekousl. Já už mám dvě zkušenosti s jeho zuby.

Branil se kdyz si zlobila.

Vždycky jdyž jsem ho volala k sobě, tak přišel. Ale byla po něm vidět ta neochota. Po cestě ke mně se pořád protahoval jako by si říkal ty mně polib...