Ráno jsem se chystal vyjet zase někam mezi reálné lidi. Start byl, jako
vždycky z prosluněné návsi v Kozlovicách. Lidé se usmívali, mávali na
mě a přáli šťastnou cestu. Jen co jsem opustil kozlovická humna, začalo
se mračit nejen venku, ale i mezi lidmi. Tož jsem si v autě pustil Ortel,
abych si zlepšil náladu. Přijel jsem na místo určení, mlha jak prace,
lidé zamračení, celkově pošmourno. Jen já vyskočil z auta vysmátý a
rozjařený. asi si místní o mně mysleli co to je za debila. Já jim neřekl,
co si myslím o nich. Vybavil jsem potřebné a vydal se na zpáteční cestu,
tentokrát za tónů Kabátů, kdyby náhodou to hnusné počasí jelo se mnou,
tož abych se oblékl. Jakmile jsem se blížil ke Kozlovicám, sluníčko už
se zase usmívalo a lidé podél cesty jakbysmet. Co z toho plyne? Lidé
žijíci na západ od Kozlovic, by se tam měli alespoň jednou přijet
podívat, aby poznali, že se lze radovat i z malých věcí........asi podstatu
mého psaní nepochopí 98% zdejších čtenářů. Na Zdeňka bych však
klidně na tipsportu vsadil Ferdovou maštal. Ten špekulant už v Kozůovicách
musel být. Jináč by z něj nikdy nevyrostl takový pohodář.... 
Předmět diskuze:
Jsou lidi a nelidi. Doufám, že přijdou lidi
Varování
V této diskuzi se objevují odkazy a příspěvky obsahující vulgarismy.
Berte na vědomí, že jejich přítomnost ovlivňuje kvalitu komunikace a neodpovídá standardům slušného vyjadřování.
1
Nebyla, tak mlč hubu. Jedinou omluvenkou by
ti mohl být lístek z Mauzolea. Bo, kdo nebyl v Kozlovicách, nebo neviděl
Lenina, ten má držet hubu, cumlat pětikorunu a šoupat nohama.
2