Já snad prvně lyžoval na lyžáku ve škole, protože jsem to měl
zakázáno od hokejového trenéra. Prý stačí, když se pomlátím na ledě.
Po ukončení hokejové kariéry jsem se vydal na lyže do itálie. Nějaké
barvy sjezdovek mi byly šuma fuck a já se vydal na první, kterou jsem viděl.
Samozřejmě černou....na kopci jsem se odpíchl a .....probral se až na
úpatí bez lyží na nohou. Běžela ke mně nějaká paní s jedněmi lyžemi
na nohou, druhými v ruce a volala: "Sie haben Ihre Skier verloren, Sir" Jako
správný gentleman jsem slušně poděkoval, lyže opět nazul a zakázal si
padat. Nejdříve jsem si však nastudoval barvy sjezdovek. Nejvíc mi
vyhovovala červená- pohoda. Na modré jsem se musel místy ještě odpichovat,
abych dojel do cíle. Opětovně jsem po pár dnech zkusil znovu
černou....bída a utrpení, ale bez pádu!!!... 
Předmět diskuze:
Jsou lidi a nelidi. Doufám, že přijdou lidi

