Jaroslav Hutka
„Bolestín, který nikdy nepochopil, co obnáší exil. Přišel do něj jako
stipendiant – a setrval tak až do konce. Nikdy nepracoval, vždycky žil z
podpory státu – a tudíž se cítil utlačen. Psal v sedmnácti řečech,
které se nikdy nenaučil. Velmi tvůrčí člověk, inteligentní a hloubavý.
Muž, kterého si musím vážit a uznávat ho. Dobrý a ukázněný partner v
rozhlasových povídáních o písničkách. Skvělý interpret svých písní.
Bohužel, typ člověka, jenž se sám lituje, když je v úzkých. Mám radši
lidi, kteří se perou. Ale to neříkám jako hodnocení – pouze konstatuji
naše odlišné charaktery a temperamenty. V každém případě se velmi
zasloužil o to, že něco jako folková písnička existuje.“
Karel Kryl