Hrát tam asi taky nebudou

Symfonický orchestr by se tam určitě nevlezl... Škoda, poslouchala bych je v teplákách a papučách.
Tak zbývá ta pergola - repráky už máš a můžeš pořádat kultivační
večery - ale zvedni si životní pojistku. :-)

Ještě nemám a asi nechám zrepasovat ty staré. Kvalitní reprobedny stojí ranec a jsou na ven zbytečné. Díval se na ně celkem odborník a říkal, že do cenové hladiny 6-8.000kč lepší nekoupím. A to jsou 40 let staré Tesla, které kdysi za komančů kupoval děda do obýváku.
Nový určitě ne, trošku slušný bedny dnes stojí kolem padesáti litrů,
spíš víc. V současnosti se ale vůbec nevyrábí, tedy nejsou ke koupení
bedny, které mám nejraději. Myslím velké a těžké boxy s minimálně
osmipalcovým basákem. Ale ne víc jak metrové sloupy, ty jsou současný
trend, jenže buď stojí majlant a ty s cenovkou pro normální lidi zase bez
externího aktivního wooferu nehrají dost "od podlahy". Takže mám nejraději
"regálovky", tedy jestli se bedna o rozměrech cca 60x30x30 cm a váze víc jak
20 kg vůbec dá prohlásit za regálovou. Současné tzv. regálové reprobedny
jsou všechno jako budky pro špačky, a jelikož jsou osazeny místo repráků
kelímky od jogurtu, tak jejich frekvenční rozsah většinou začíná až
někde kolem 80 Hz, což je pro správný dupot králíků nevyhovující.
Celkem přijatelné bedny dělala i ta naše veleslavná Tesla, např. ARS 840,
850, ale celkově je Tesla jen nostalgický fenomén, prostě málokdo měl
tehdá něco jiného, tak jsme si všichni mysleli, že Tesla je nejlepší.
Jenže nebyla, jak se ukázalo hned po revoluci, svět byl v oblasti spotřební
elektroniky úplně jinde.
Ale za 8 tyček lze Tesly celkem bez problémů nahradit něčím lepším z
bazarů, či od prodejců, kteří se kšefty s vintage elektronikou živí.
Jenže je to riziko, sázka do loterie, stejně jako kupovat starý auto. Jsou
to 30 let staré krámy, takže možná budou hrát dalších dvacet let a nebo
taky odejdou za týden.
Tady ty bedny mají monimálně 20 kg. Možná i víc, protože bylo po chlapovi vidět, že se s nimi dře. Typ bohužel nevím ale potom mrknu na ty jak si napsal. Možná to budou zrovna ony.
Asi ale bude lepší podívat se na štítek nebo je vyfotit. Tyhle to nebudou.
Nic s nima nedělej - při repasi tam vymění stejně jen membránu . Nech
je dohrát. 
Ono stačí otočit basák. Je tam prý jenom vyosená cívka. Síťky někde
mám, tak ty vykousance od kuny nebudou vidět. Chlap ještě vymění
káblíky, protože je tam jenom několikrát napojovaná dvoulinka.
Ale repráky hrají všechny.
No to jsou hezké almary
Pořádný kus nábytku,
třípásma v klasickém stylu.
Se starým receiverem dokážou navodit pohodovou atmosféru.
Zvukově to sice žádný zázrak není, ale na dvorek bohatě stačí, žádný
moderní šustítko do deseti tisíc je určitě nepřehraje.
Papírový výškáček neoslní, dostane se nanejvýš někam na 15 kHz, ale
což, nejsme netopýři. 
Pokud u basáku a středobasu nejsou rozsypané závěsy, není důvod s nimi
nic dělat.
Achylovou patou Tesláckých beden jsou výhybky, které bývaly mizerně
laděné už z výroby a záleží, v jakém stavu jsou po čtyřiceti letech
jejich kondenzátory.
V každém případě, tyto bedny si nezaslouží jít na smetiště dějin,
stále mají co říci. 
Když jsem si pořídil věž Sony tak na testování reproduktorů bylo
speciální cédéčko - kde je mu konec netuším 
CD nemám. Mám jen uši.
Ale mám testovací LP na seřízení gramofonu, taky dnes rarita.
Já dostal od jednoho zákazníka-lékaře test na covid. Kde je mu konec netuším. Už se mi neozval, když jsem mu ho hodil pod nohy.
Udělej si test aji na graviditu, dyž je teď ta rovnorpávnost.
Já su třeba v jiným stavu co flek, ale dycky se z toho vyspím, takže
antikoncepční pilulky neberu.
Oblizuju gdejaký lakmusový papírek a fšecky sú zeléné. Tož nevím, jak na tým sem. Po ksichtě sem spíš bledý, hlavně, gdyž na chatu zabloudím mezi slušné lidi. To dokonce zblednu od hlavy až k patě.
To nesmíš tři dni chlastat, pak papírek nebude zelené. Ale vydrž to,
že? 
O kuřácích se říká, že se po sedmi létech stávají nekuřáci. Já
nechlastám od 19.9. tož nevím, kdy ten papírek zůstane bílý. 
Kam ježíšku? do komory je přece komorní orchestr, ten se tam určitě vleze!
Neber to tak tragicky, byla to šou, sranda a myslím si, že Ivan Mládek
nebrečel, spíš se od srdce zasmál.
Nothing Else Matters by v jeho banjo provedení taky neznělo jak má a přesto
by lidi vřískali nadšením.