Já sem zas čekál kalamitu, bo v televizi bylo velký varování.
Nachystál sem si dvě lopaty, tři smetáky, kybl soli, dva kyble štěrku na
posypání a stávál sem vo hodinu dřív, abych se mohl ráno proházet do
hokny.
A nebylo nic, vůbec nic, ani milimetr toho bílýho brajglu, tři stupně nad
nuló. Špica.
Na Míkovó se ale vůbec nezlobím, dyž se spletó takle, je to paráda.
Horší by bylo, dyby neřekli nic a ráno snihu po vokna. 
Předmět diskuze:
Jsou lidi a nelidi. Doufám, že přijdou lidi
