Tenisky na tenis? )
Číny. Stály 105 Kčs, stejně jako kazeta Maxell C 90.
V těch keckách smrděly čapy jak sviňa, ale kdo je neměl, byl vůl.
Ty kazety šuměly aji dyž nehrály, ovšem náš lihově socialistický
průmysl je překonal a dodal na pulty ještě větší šunty - Emgeton,
napřed C 60 a pak i C 90, ale to byla úplná hrůza. Maxellky z obchodů pro
normální lidi zmizely a tak nezbývalo, než jet do Tuzexu a za pokoutně
získaných 20 Bonů si koupit normalku Sony.
Ti movitější, kteří disponovali lepším kazeťákem si mohli koupit i
chromku, ale na tapedeck s tvrzenýma hlavama jsem se před rokem 89 nikdy
nezmohl.
Teď mi zde jeden leží, jen tak na okrasu a pro připomentí, co všechno bylo
za těch zlatých komunistů luxus.

Ale hovno. Z matiky mám aj madurýdu, ale múdrý teda nésu.
Též kdejaký blb, co měl z počtů štverku už na obecné škole, vydělá
víc lovů, jak kdejaké matematik.
Kazetu už doma nemám ani jednu.....svou sbírku jsem věnoval jednomu známému - taxikáři.....oba spokojeni - důvod je zřejmý )
Taky jsem to tam měl....ale pak měl o to zájem ten známý tak jsme se domluvili....měl pravdu v tom - že se to musí občas " projet " aby se to nelepilo....a já na to už nehrábl několik let....stačí kolik mám doma CD a DVD )
Pár kazet ještě mám, cca 50, ale bohužel, nic pořádnýho, jen ty
obyčejný, kdysi nahrávaný na všem možném, jen ne ničem pořádném.
Takže kazety neposlouchám, prostě je mám, jen tak. Snad jako raritu lze
označit kazetu s Karlem Krylem, kterou jsem jako v kluk v kalných dobách
nahrával ze Svodné Evropy, z elektronkovýho rádia mýho táty, takže
technická kvalita otřesná, ale pro mě cenná vzpomínka. Jo a taky mám
ještě okopírovaného Milouše Jakeše z roku 89, jak řeční o bojlerech, to
už asi taky má v tomto původním provedení málokdo.
Tape deck jsem si koupil vyloženě jako dizajnovku před pár lety, válel se
zaprášený v bazaru, byl to bazar s nábytkem :-), na cenovce 1000 Kč. Tak
jsem se bazaristy zeptal, jestli ten veterán funguje a on radostně zvolal že
ano, že to zkoušel a když prý si ho vezmu hned, tak mu stačí pětistovka,
ať se toho konečně zbaví. Dal jsem mu pětikilo a tak teď leží u mě. A
prodavač nelhal, skutečně funguje, je to docela slušná Yamaha, původní
cena byla v roce 89 cca 10 000,-, což byl tehdá ranec. Občas jej na zkoušku
pustím a musím konstatovat, že se tenkrát dělaly sakra dobrý věci. Ty
dlouhý ledkový indikátory jsou prostě boží... 
Nejsem takový znalec...ale nechal jsem si kotoučáky....mám dvě Tesly do sítě a jeden starý kufříkový na 6 válců - Merkur....a potom ještě jednu troj kombinaci - kazeta - gramec - radio....ale není to věž ....je to taková plastová placka s odnímatelným víkem.....50 x 30 x 10...jsou to všechno retro kousky
To už znám nazpaměť - přesně sem věděl kam se dopracujete jak začal
Vinnetou s emgetonkama . 
No, to zas nemám já. Nikdy jsem kotoučák neměl. Za mlada nabyly love a
pak už to bylo pasé. Už nejaké čásek přemýšlím, že si nejaký
pořídím, jenomže vono to dneska stojí haldu peněz, teda myslím solidní
kotoučák, mě se vždycky líbil Akai 747, ale dej kolem 30 litrů za blbost,
co jen stojí v obýváku a je na nic. 
Tak spíš když nekde kapnu na nějakou tu zachovalou Teslu, B-116, nebo ty
poslední modely CM z devadesátých let.
Toho Akaie jsem kdysi slyšel a vytře si prdel s cédéčkem jako nic. Dneska
už ne, nejsou nový pásky a originál plně analogový záznam je v podstatě
nesehnatelný, takže jedině nahrávat s mikrofonem zpěv ptáků. 
Ještě k tomu preventivnímu přetáčení kazet, mělo by se to dělat i s
cívkama na katoučák, to není kvůli slepení, ale z důvodu prokopírování
záznamu. Prostě na té pásce je magnetický záznam a když ta smotaná
páska leží léta vrstva na vrstvě pořád na sobě v jedné poloze, tak se
časem kopíruje. Takže co je v jedné vrstvě na cívce, se sice velmi slabě
a pomaličku kopíruje do vrstev pod a nad a pak když se to přehrává, tak je
to slyšet, má to pak echo, něco zní dvakrát a podobně. 
Aj já měl kdysi kotoučák. Taková menší. Pluto se jmenoval. Taky byl na
6 beterek, nebo do sítě a měli rychlost posuvu. Taková páka mezi kotouči a
posunoval jsi rychlost, jak se ti líbila hudba. Baterie vydržely dvě
skladby.nebo přetočení cívky z bodu A do bodu Ž. Ovšem v půlce
přetáčení jsi musel tento boží stroj vypnout, baterie vytáhnout a
"dobít" kladívkem několika údery. Boží doba to byla 