Buď Vítán, kdož v dobrém úmyslu přicházíš

Ale nesklouzlo..jenm jsem si uz odvykla, ze me porad nekdo napomina..jestli tedy tomu dobre rozumim, tak muzu psat o sobe, co chci, ale eventuelni narazka, ci poznamka, je zapovezena.. takova pravidla tu jsou, nebo sis je stanovila sama?

Jenomže moje "napomínání" směřovalo právě k tomu,že není vhodné šťourat do osobních,soukromých věcí.(Jak je tu kdo často a zda je kvůli tomu event.single.)

Ty nepoznas pokus o legraci? Spra-tec uz se do me navazel vicekrat a daleko hur..presto spolu komunikujeme, myslim, ze je zvykla na mnohem silnejsi vyrazy ale garaci, ze neni zadna mimoza. Nebo myslis, ze ja si mam nechat libit ode vsech vsechno a krestansky mlcet a nastavit druhou tvar? I kdyz uz mi narostla dost silnejsi kuze, hrosi porad jeste nemam.

Taky to tak vidím. Když si do někoho rýpnu, tak musím počítat s reakcí.-) I když to rýpnutí není z nenávisti nebo zloby. Jenom si nenech od nikoho srát na hlavu.-)

Jsi ještěl mladá. Život tě otrká.

Neco na tom je

OK.Rozhodně to budu mít na paměti.

Roletko. Poutka je takový správný příklad socialistického člověka. V osumnácti založit rodinu. Jednou za rok si pořídit nové boty a hlavně si našetřit, aby se jednou za život jela podívat do Sovětského svazu, kde pochopí, jak byla naivní.

Podobnou naivitou jsem netrpěla už od svého útlého dětství,kdy se můj táta stal politickým vězněm a živ už odtamtud nevyšel.

Tak to se ti hluboce chybička se vloudila a jak se říká i mistr tesař se utne.

Dík.Moc často o tom nepíšu,protože na skle může být kdokoliv čímkoliv.Život polit.perzeku­ovaných rodin je mi tudíž velmi dobře znám.(Nejspíš by bylo jasno,kdybych napsala svoje rodné příjmení.)