Dvouleté dítě nemá nic návštěvy New Yorku, ale ani z pouti v sousední
vesnici. Na obě místa jedou jeho rodiče, děcku je jedno kde je, hlavně že
je s někým, kdo ho má rád, dostane najíst, napít a v klidu se vyspí.
Školní dítko už je jiná kapitola. Ano, učitelky se po prázdninách
ptají, kde děti byly a je to možná pro některá tak trošku trauma,
nepochlubit se pobytem u moře, návštěvou Grand Canyonu, či jiným
exotickým zážitkem. To ale stejné jako kdo má jaký mobil, nebo značkové
hadry.
Smutno je však z omezenosti dospělce, kterého jeho rodiče celé dětství
vláčeli po světě, kupovali ajfony a adydasky, ale nebyl u pramene řeky,
která protéká jeho rodným městem, nebyl na Sněžce, v Lednici na zámku,
nezná krásu kroměřížských zahrad, nespal s tátou pod stanem a
nerozdělával oheň na buřty na čundru po Vysočině. Takže nic proti
válení se v resortech, díky bohu, že dnes lidé mohou vyrazit kam chtějí,
ovšem vedle toho určitě neuškodí trošku té domácí vlastivědy, jinak
lidé pozbydou kořeny svých předků, své země a svého kraje.




................. 

) Zpatky zasel do hospody, kde byli uz
vsichny reakcni zivli z okoli a "oslavovali" svatek prace..