Mě až napodruhé.Poprvé jsem chtěla zpět svůj život-moje závislost
byla rázu psychického -měla jsem ta cigárka spojená s hezkými
chvilkami.(Buty to vystihli ve svém songu- Najdem si místo kde se dobře
kouří ..) 
Podruhé už jsem to nikomu neřekla,žádná gesta,žádné schovávání
zbylých cigaret,zapalovačů a popelníčků.Bylo jenom pevné rozhodnutí.

A rozhodně to nechce způsob postupného omezování,ale šlus,ende,jednou
provždy! A vydržela jsem to i v těžké chvíli,když mi nedávno odešel pes
do věčných lovišť.Dokonce mě ani nenahlodají kouřící lidé.
Jen mě příšerně štve,že poměrně dost kouří můj st.syn.Zejména
kvůli zdraví,ale i kvůli tomu smradu.(Červená Marlbora páchnou nějak
víc,než tehdy ty moje slimky.) 




chrápat. Víš, že
zítra v poledne máš stát s koprovkou před Bauhausem v Olomouci.
Jestli tam pojedu zítra, tak až někdy po
obědě. Dřiv nemůžu.