Měl bráchu, který umřel na rakovinu. Pořád se snažil jezdit s ním po různých klinikách, doma ve starém baráčku zrenovoval místnosti aby si ho mohl vzít k sobě a staral se o něho. Od mamky jsem věděla, že nejde vyléčit a že brzo umře. Nikdy bych mu to neřekla. Jenom když si to tak plánoval, tak jsem to potom obrečela. Bylo mi ho strašně líto... Ve finále se s ním snažila vydrbat jeho neteř, bráchova dcera. A možná se jí to už povedlo...
Předmět diskuze:
Jsou lidi a nelidi. Doufám, že přijdou lidi
Varování
V této diskuzi se objevují odkazy a příspěvky obsahující vulgarismy.
Berte na vědomí, že jejich přítomnost ovlivňuje kvalitu komunikace a neodpovídá standardům slušného vyjadřování.
