Téma: Buď Vítán, kdož v dobrém úmyslu přicházíš v kategorii Ostatní

~~Smazaný~~

| Předmět:

26.08.23 13:02:13 | #93653

Tom Joseph
26. červenec
·
Pravda VŽDY vyjde na povrch...
11. září jsme mrakodrapy vyhodili do vzduchu my!
A je to venku!!
11.září jsme mrakodrapy vyhodili do vzduchu my z příkazu z vyšších kruhů.
Měl to být akt vlastenectví. 18. 12. 2019 „Byla to klasická řízená demolice za použití výbušnin,” říká agent CIA Malcolm Howard (79) o událostech 11. září 2001. “Pracovali jsme na to čtyři specialisté. Je mi líto obětí, ale měl to být akt vlastenectví v zájmu Ameriky.”
Podle oficiální verze stála za útoky z 11. září 2001 islamistická organizace al-Káida. Její stoupenci údajně unesli čtyři letadla, z nichž dvě narazila do mrakodrapů World Trade Center v New Yorku. Při útocích celkem zemřelo 2996 lidí, drtivá většina amerických občanů. Pád mrakodrapů se stal záminkou USA pro zahájení válek na celém světě ve jménu boje proti terorismu. Agent CIA ve výslužbě Malcom Howard (79) učinil své šokující prohlášení
poté, co se dozvěděl, že má před sebou už jen pár týdnů života. Pro CIA pracoval 36 let jako operativec. Na projekt WTC byl přidělen kvůli svým zkušenostem technického rázu, zejména co se týče demolic. Stavební inženýr Howard se po naverbování k CIA na počátku 80. let stal
expertem na výbušniny. Podle svých slov má rozsáhlé zkušenosti s umisťováním výbušnin
„do věcí malých jako zapalovače a velkých jako budovy o osmdesáti podlažích“.
Rodák z New Jersey říká, že na operaci CIA, jíž přezdívali „New Century“ (Nové století) pracoval od května 1997 do září 2001. CIA prý tehdy „přijímala
rozkazy z nejvyšších kruhů“. Howard byl součástí buňky tvořené čtyřmi agenty a pověřené zajištěním úspěšné demolice. Malcolm Howard říká, že operace zaměřená na World Trade Center byla mezi
jeho úkoly zcela výjimečná, jelikož se prý jednalo o jedinou demolici, „při níž jsme museli předstírat, že se o demolici nejedná“. Jak tvrdí, neměl tehdy problém podvádět, protože „když jste patriot, nepochybujete o motivaci CIA nebo Bílého domu.
Předpokládáte, že všechno má nějaký vyšší cíl a má sloužit vyššímu dobru.“
Ale i teď přiznává, že když se v myšlenkách vrátí zpátky, „nebylo něco v pořádku“. „Nic dobrého z toho nepošlo. To není Amerika, jakou jsme si představovali.“
Howard popisuje, jak došlo ke zřícení budovy:„Byla to klasická řízená demolice za použití výbušnin. Použili jsme superjemnou vojenskou nanotermitovou směs.
Nejtěžší bylo dostat do budovy ty metráky výbušin, roznětek a zápalných mechanismů, aniž
bychom vzbudili přílišnou pozornost. Ale skoro každou místnost v budově 7 pronajímala CIA, Tajná služba nebo armáda, díky čemuž to bylo snazší.“
Bývalý agent popisuje, že WTC7 byla v onom měsíci, který změnil běh amerických dějin, „plná výbušnin na strategických místech“. 11. září, ve
chvíli, kdy už severní a jižní věž hořely, byly v budově 7 zapáleny roznětky a exploze
nanotermitu udělaly z budovy prázdnou slupku, poničily ocelovou konstrukci, zničily výztuže a
umožnily ohni hořícímu v kancelářích, aby se prodral zbytkem budovy a zničil komplet celý
vnitřek. Budova World Trade Center 7 se zcela zhroutila v 17:20, sedm hodin po destrukci budov WTC 1 a 2. Pád budovy šokoval svědky svou rychlostí, odpovídající volnému pádu, která naznačovala, že padající materiál nenarážel na žádný odpor.
Howard s kolegy splnili svůj úkol. „Byl to obrovský fofr. Všechno šlo přesně podle plánu. Úplně hladce. Všichni byli evakuováni. Ve WTC 7 nebyl nikdo zraněn. Slavili jsme. Opakovaně jsme si pouštěli záznam demolice, pili jsme whisky a kouřili doutníky a náhle se stala ta nejdivnější věc. Začali jsme si dělat starosti, že to vypadá až moc hladce.”
“Dívali jsme se znovu a znovu a popadla nás paranoia. Vypadalo to jako řízená demolice. Říkali jsme si, sakra, na tohle se lidi budou ptát. A pak jsme slyšeli, jak svědkové z ulice hlásí, že odpoledne slyšeli výbuchy. Když nám řekli, že BBC
zfušovala zpravodajství a oznámila světu, že se budova zřítila 20 minut předtím než ve skutečnosti… v tom okamžiku jsme si opravdu mysleli, že se to provalilo.“
Podle oficiální zprávy o 9/11, vydané vládou, se WTC 7 zřítila kvůli „nezvladatelnému požáru“ způsobenému troskami odlétávajícími z budov 1 a 2, zasažených dopravními letadly. Kdyby byla ta oficiální historka pravdivá, byla by WTC 7
vůbec první výšková budova na světě, jež by se zřítila kvůli nekontrolovatelnému požáru a jediný ocelový mrakodrap, který by se zhroutil do sebe kvůli „požárům zuřícím v kancelářích“. Malcolm Howard a jeho spolupracovníci se báli, že veřejnost tento klam prohlédne, povstane proti vládě a bude požadovat pravdu.
„Bylo tam tolik nevysvětlených věcí, zůstalo tam příliš mnoho důkazů. Mysleli jsme, že se toho veřejnost chytí a nepustí. Čekali jsme, že dojde k veřejnému povstání, které média nebudou moci ignorovat. Že budou probíhat vyšetřování a lidé
budou chtít vědět, proč se jim lhalo.”
“Mysleli jsme, že se v té oblasti najdou chemické sloučeniny, které prokážou, že budova 7 byla záměrně vyhozena do povětří. Čekali jsme, že přijde revoluce, která smete všechno až k samotnému vrcholu, k prezidentu Bushovi. Že ho
vyvlečou ven z Bílého domu.” “Ale nic z toho se nestalo. Skoro nikdo nepokládal žádné otázky. Média okamžitě sestřelila každého, kdo si troufl zapochybovat o tom, co se tvrdilo.“ Sleduj tok peněz Howard tvrdí, že o zřícení severní a jižní věže Světového obchodního centra „nemá žádné přímé informace“, a vysvětluje, že „operace CIA jsou velmi specifické“ – je normální pracovat na větším projektu a přitom chápat jen malý kousek celé skládanky.
Ale pro badatele, kteří usilují o pochopení celé puzzle a o zjištění, kdo stál za nejničivějším útokem, jenž se kdy odehrál na americké půdě, přece jen jednu radu má.
„Sledujte tok peněz. Když chcete zjistit, kdo za něčím stojí, sledujte prostě tok peněz. Podívejte se na obchody, uzavřené těsně před 9/11. Ti chlapi věděli, že se něco blíží. Synové agentů CIA, vládních úředníků. Blízcí příbuzní nejmocnějších
mužů Ameriky. Cheney, Rumsfeld. Ti všichni zbohatli. Nebylo to jen kontrakty, které přihráli svým kamarádům ve stavebnictví, v obchodě; nebyly to jen válkami a úplatky.”
Dokonce i CNN informovala, že kontrolní orgány „pozorují stále jasnější znaky, že někdo zmanipuloval finanční trhy dlouho před útoky v naději, že z nich bude profitovat.“ Howard je přesvědčen, že seriózní vyšetřování zaměřené na to, komu přineslo 11. září zisk na burze, „by vytrhlo americké oligarchii srdce z těla“.
„Je jen jedna organizace, která působí po celém světě, a mohu vám říct, že to není a nikdy nebyla al-Káida. Je to CIA.
Žádné skutečné vyšetřování se nikdy nemohlo odehrát. Vždyť v tom má prsty celá stínová vláda.“ Bývalý agent, který chce strávit své poslední týdny doma, řekl, že kvůli svým doznáním neočekává zatčení, protože „pak by museli jít i po všech ostatních.
K útokům na mě použijí jen média. Jsou placeni za to, aby potlačovali všechno, co se týká 11. září.“
11. září nezasáhla Světové obchodní centrum žádná letadla
Bývalý pilot CIA místopřísežně prohlásil, že 11. září nezasáhla Světové obchodní centrum žádná letadla, protože to bylo fyzikálně nemožné.
John Lear, syn vynálezce Billa Leara, poskytl odborný posudek, že je fyzikálně nemožné, aby Boeing 767 (lety AA 11 a UAL 175) zasáhl mrakodrapy.
"Dvojčata" 11. září 2001, zejména když je měli řídit nezkušení piloti. Ve svém místopřísežném prohlášení - pro soudní řízení - uvádí: žádný dopravní Boeing 767 nezasáhl Dvojčata, jak podvodně prohlásila americká vláda, média, NIST
(Národní institut standardů a technologie při ministerstvu obchodu USA) a jejich dodavatelé".
"Žádné takové nehody se nestaly, protože jsou fyzikálně nemožné, jak byly popsány, z následujících důvodů: v případě UAL 175, který mířil proti jižní věži, skutečný Boeing 767 by se začal teleskopicky hroutit, kdyby jeho špice narazila do 14palcových ocelových sloupů (35 cm). Vertikální a horizontální ocasní části by byly okamžitě odděleny od letadla, narazily by do ocelových boxových sloupů a spadly by na zem. Motory by po nárazu na ocelové sloupy udržely svůj základní tvar, buď
by padly na zem, nebo by byly objeveny v troskách zřícených budov. Žádný Boeing 767 by nedosáhl rychlosti 870 km/hod (540 mph) ve výšce 330 metrů nad mořem.
Turbínová část motoru není vyvinuta tak, aby pohltila takový objem hustého vzduchu v této výšce a při této rychlosti - Část domnělého vnějšího trupu obsahující 3 nebo 4 okenní průřezy neodpovídá letadlu, které vrazilo do 14palcových boxových
ocelových sloupů, rychlostí vyšší než 800 km/hod. Zmačkala by se. - Žádná významná část Boeingu 767 nebo motor by nemohly proniknout 35centimetrovými ocelovými sloupy a 11,3 metru za mohutné jádro věže, aniž by část spadla na zem. Trosky by měly obsahovat velké části Boeingu 767, včetně jader tří motorů o váze přibližně 4 tun, které nemohly zmizet. Ale dosud neexistuje žádný důkaz, že velké součásti struktury letadel byly ve WTC nalezeny. Je nemožné, aby toto letadlo kompletně
zmizelo."
Spor Morgana Reynoldse Místopřísežné prohlášení, datované 28. ledna 2014, je uloženo u Obvodního soudu USA v Jižním okrese New Yorku jako část soudního sporu, který vede Morgan Reynolds Bývalý vedoucí ekonom za vlády George W.
Bushe podal oficiální žádost o opravu k NIST, v níž vyjádřil své přesvědčení, že do Obchodního centra nenarazila komerční dopravní letadla.
Ačkoli Hnutí za pravdu o 11. září původně teorii "bez letadel" odmítalo jako příliš podivnou, po všech vědeckých a racionálních analýzách začíná být široce uznávaná, protože vysvětluje shromážděné důkazy. Na rozdíl od jiných forem stanovisek,
místopřísežné prohlášení se stává pravdou podle zákona, jestliže není vyvráceno.
Nyní je k dispozici kritikům této teorie, aby předložili své důkazy a analýzy, aby toto stanovisko bod po bodu vyvrátili. Jestliže to neudělají nebo nedokážou -potom bude vláda USA povinna uznat, že zpráva Komise 11. září je chybná.
Zkušený pilot CIA Lear, 65letý letecký kapitán a bývalý pilot CIA, který nalétal více než 19 000 hodin - také upozornil na nezkušenost pilotů, kteří údajně
letadla řídili:
"Údajný ´kontrolovaný´ sestup na New York v relativně přímém kurzu pilotem začátečníkem je extrémně nepravděpodobný kvůli náročnému udržování směru, míře sestupu a sestupové rychlosti v rámci parametrů ´kontrolovaného´ letu. ..Aby pilot dokázal interpretovat údaje na monitoru Elektronického letového informačního
systému, musí být vysoce kvalifikovaný, což žádný z únosců nebyl ani k tomu neměli příslušný výcvik, aby mohl použít jeho řízení včetně křidélek (aileronů), směrového kormidla, spoilerů a plynu, aby ovlivnili, řídili a udržovali sestup." Lear
podle svého čestného prohlášení létal na 100 různých typech letadel během 40leté praxe a
je držitelem více pilotních certifikátů FAA (Federální letecké velení) než kterýkoli jiný vojenský pilot. Pilotoval tajné mise pro CIA do jihovýchodní Asie, východní Evropy, na Střední východ a do Afriky v letech 1967 až 1983, potom pracoval několik
let na obchodních linkách jako kapitán, kontrolor a instruktor.
Lear považuje letadla, která byla nafilmována během útoku na New York, za sofistikované trikové hologramy, které vytvořila americká armáda resp.
americké tajné služby.
Neexistuje jediný amatérský filmový záznam naražení letadel do mrakodrapů, pouze oficiální "prý televizních štábů". Dnes by je dokázal s PC
programy vytvořit student umělecké školy nebo VT.
Motory se nikdy nenašly a borcení ocelové konstrukce, tak jak probíhala u dvojčat by tak nikdy nemohlo proběhnout bez řízených odpalovaných náloží.

Přihlásit se a odpovědět

Vinnetou

| Předmět: RE:

26.08.23 13:26:55 | #93654 (1)

Okolo lesa pole lán,
hoj jede, jede z lesa pán,
na vraném bujném jede koni,
vesele podkovičky zvoní,
jede sám a sám.
A před chalupou s koně hop
a na chalupu: klop, klop, klop!
„Hola hej! otevřte mi dvéře,
zbloudil jsem při lovení zvěře,
dejte vody pít!“
Vyšla dívčina jako květ,
neviděl také krásy svět;
přinesla vody ze studnice,
stydlivě sedla u přeslice,
předla, předla len.
Pán stojí, nevěda, co chtěl,
své velké žízně zapomněl;
diví se tenké, rovné niti,
nemůže očí odvrátiti
z pěkné přadleny.
„Svobodna-li jest ruka tvá,
ty musíš býti žena má!“
dívčinu k boku svému vine —
„Ach pane, nemám vůle jiné,
než jak máti chce.“
„A kde je, děvče, máti tvá?
Nikohoť nevidím tu já.“ —
„Ach pane, má nevlastní máti
zejtra se s dcerou domů vrátí,
vyšly do města.“
II
Okolo lesa pole lán,
hoj jede, jede zase pán;
na vraném bujném jede koni,
vesele podkovičky zvoní,
přímo k chaloupce.
A před chalupou s koně hop
a na chalupu: klop, klop, klop!
„Hola! otevřte, milí lidi,
ať oči moje brzo vidí
potěšení mé!“
Vyšla babice, kůže a kost:
„Hoj, co nám nese vzácný host?“
„Nesu ti, nesu v domě změnu,
chci tvoji dceru za svou ženu,
tu tvou nevlastní.“
„Hoho, panáčku, div a div,
kdo by pomyslil jaktěživ?
Pěkně vás vítám, vzácný hoste,
však ani nevím, pane, kdo jste?
Jak jste přišel k nám?“
„Jsem této země král a pán,
náhodou včera zavolán:
dám tobě stříbro, dám ti zlato,
dej ty mně svoji dceru za to,
pěknou přadlenu.“
„Ach pane králi, div a div,
kdo by se nadál jaktěživ?
Vždyť nejsme hodny, pane králi,
kéž bychom záslužněji stály
v milosti vaší!
Ale však radu, radu mám:
za cizí — dceru vlastní dám;
jeť podobna té druhé právě
jak oko oku v jedné hlavě —
její nit — hedváb!“
„Špatná je, babo, rada tvá,
vykonej, co poroučím já:
zejtra, až den se ráno zjasní,
provodíš dceru svou nevlastní
na královský hrad!“
III
„Vstávej, dceruško, již je čas,
pan král již čeká, bude kvas;
však jsem já ani netušila —
nu bodejž dobře pořídila
v královském hradě!“
„Stroj se, sestřičko moje, stroj,
v královském hradě bude hoj;
vysoko jsi se podívala,
nízko mne, hleďte, zanechala —
nu jen zdráva buď!“

Přihlásit se a odpovědět

#93653

~~Smazaný~~

| Předmět: RE: RE:

26.08.23 14:12:34 | #93657 (2)

Tento článek pojednává o literární a filmové postavě. Možná hledáte: stejnojmenný film Vinnetou (film) nebo knihu Vinnetou (kniha).

Představitel Vinnetoua Pierre Brice
Apačský náčelník Vinnetou (v originále Winnetou) je společně se svým přítelem a pokrevním bratrem, Old Shatterhandem, nejznámější literární postava, kterou vytvořil německý spisovatel Karel May.

Vinnetouovo jméno se poprvé objevuje v Mayově novele z roku 1875 Old Firehand. Tato novela se v dosti přepracované podobě stala podstatnou částí druhého dílu románu Vinnetou (tři díly 1893, čtvrtý díl 1909–1910), ve kterém jsou vylíčeny nejdůležitější příběhy, které v Americe prožil Vinnetou a jeho pokrevní bratr Old Shatterhand zhruba od jejich prvního setkání roku 1860 do doby, kdy byl apačský náčelník zastřelen. Ve čtvrtém dílu Vinnetoua apačský náčelník již nevystupuje, neboť kniha se odehrává v roce 1908, tedy zhruba dvacet až třicet let po jeho smrti. Vinnetou se zde stává symbolem míru, lásky a bratrství mezi lidmi.

Další společná dobrodružství Old Shatterhanda a Vinnetoua jsou obsahem mnoha dalších autorových knih. Jsou to romány Syn lovce medvědů (1887), Duch Llana Estacada (1888), Poklad ve Stříbrném jezeře (1890), Petrolejový princ (1893), Old Surehand (1894–1896), Satan a Jidáš (1896–1897) (v tomto románu se Vinnetou dokonce vydává s Old Shatterhandem do Afriky a na zpáteční cestě onemocní), Černý mustang (1896–1897) a Vánoce (1897). Dále se Vinnetou objevuje ještě v několika povídkách.

Vinnetou je smyšlená postava, jeho předlohou však byl skutečný apačský náčelník Cochise, žijící v letech 1805–1874. Byl však inspirován i jinými apačskými náčelníky, především Geronimem a Vittoriem. Náčelník Cochise se, stejně jako Vinnetou, přátelil s bělochy a s jedním z nich, armádním stopařem Tomem Jeffordsem, jej pojilo hluboké přátelství, velmi podobné vztahu Vinnetoua s Old Shatterhandem. Cochise měl sestru jménem Sonseeahray (v překladu Jitřenka), do níž byl Jeffords zamilován. Dívka však byla záhy zavražděna bělochy (tak jako literární Nšo-či). Na rozdíl od literárního Vinnetoua však byl Cochise náčelníkem Chirikahuú, nikoli Mescalerů, a zemřel přirozenou smrtí v rezervaci.

Vinnetouův život
Vinnetou je synem náčelníka mescalerských Apačů Inču-čuny (Dobré Slunce) a má sestru Nšo-či (Krásný Den). V mládí jej kromě otce vychovával také Klekí-petra, (bílý otec Apačů), a to na základě křesťanské lásky k bližním (Klekí-petra byl vzdělaný Němec, který žil dlouho s Indiány a byl pro své dobré vlastnosti přijat do kmene).

Vinnetou byl zamilován do Ribanny z kmene Assiniboinů, ta si však vyvolila za muže Vinnetouova přítele, zálesáka Old Firehanda. Později byla Ribanna zavražděna bílým padoušským náčelníkem indiánského kmene Ponků Parranohem. Její smrt je pomstěna již s pomocí Old Shatterhanda.

S Old Shatterhandem se Vinnetou přes počáteční konflikt tak spřátelí, že uzavřou pokrevní bratrství. Po smrti svého otce a své sestry (zavraždil je běloch Santer kvůli zlatu na hoře Nugget-tsil) se Vinnetou stává apačským náčelníkem a dědí slavnou Inču-čunovu „stříbrnou pušku“ (Silberbüchse), což je dvouhlavňová ručnice, jejíž pažba je zdobena stříbrem. Vinnetou jezdí na koni jménem Ilčí (Vítr), jehož bratra, Hatátitlu (Blesk), daruje Old Shatterhandovi. Oba koně Vinnetou sám vychoval.

Vinnetou se neustále marně snaží dopadnout vraha svého otce a své sestry. Nakonec mu v pomstě zabrání předčasná smrt. Santer zahyne až později, s přispěním Old Shatterhanda.

Datum Vinnetouovy smrti
Podle Karla Maye zemřel Vinnetou 2. září roku 1874. Toto datum však příliš nevyhovuje logice románu. Karel May se jako Old Shatterhand seznámil s Vinnetouem roku 1860, takže by se jejich společná dobrodružství musela odehrát během pouhých čtrnácti let. Když k tomu přičteme Karlova další dobrodružství v jiných částech světa, zdá se to časově naprosto nereálné. V knize Chronik eines Weltläufers: Die Reisen von Old Shatterhand alias Kara Ben Nemsi (vydala nakladatelství Karl-May-Verlag roku 2015) se její autor, Němec Hans Imgram, snaží tento problém vyřešit. Na základě pečlivého bádání a porovnávání románových a povídkových obsahů navzájem sestavil důvěryhodnou časovou osu, podle které Vinnetou zemřel v pátek 5. června 1885.[1]

Filmy
1962 Poklad na Stříbrném jezeře – hlavní role Pierre Brice a Lex Barker (v českém znění Stanislav Fišer a Vladimír Ráž)
1963 Vinnetou – hlavní role Pierre Brice a Lex Barker (v českém znění Stanislav Fišer a Vladimír Ráž)
1964 Mezi supy – hlavní role Pierre Brice a Stewart Granger (v českém znění Stanislav Fišer a Luděk Munzar)
1964 Vinnetou – Rudý gentleman – hlavní role Pierre Brice a Lex Barker (v českém znění Stanislav Fišer a Vladimír Ráž)
1964 Old Shatterhand – hlavní role Pierre Brice a Lex Barker (v českém znění Stanislav Fišer a Vladimír Ráž)
1965 Petrolejový princ – hlavní role Pierre Brice a Stewart Granger (v českém znění Stanislav Fišer a Jiří Štěpnička)
1965 Vinnetou – Poslední výstřel – hlavní role Pierre Brice a Lex Barker (v českém znění Stanislav Fišer a Vladimír Ráž)
1965 Old Surehand – hlavní role Pierre Brice a Stewart Granger (v českém znění Stanislav Fišer a Jiří Štěpnička)
1966 Vinnetou a míšenka Apanači – hlavní role Pierre Brice a Lex Barker (v českém znění Stanislav Fišer a Vladimír Ráž)
1966 Old Firehand – hlavní role Pierre Brice a Rod Cameron (v českém znění Stanislav Fišer a Bohuslav Kalva)
1968 Vinnetou a Old Shatterhand v údolí smrti – hlavní role Pierre Brice a Lex Barker (v českém znění Stanislav Fišer a Vladimír Ráž)
1980 Můj přítel Vinnetou (TV seriál) – hlavní role Pierre Brice a Siegfried Rauch (v českém znění Stanislav Fišer a Jan Schánilec)
1998 Vinnetou se vrací (televizní film) – hlavní role Pierre Brice (v českém znění Stanislav Fišer)
2016 Vinnetou (minisérie) – hlavní role Nik Xhelilaj a Wotan Wilke Möhring (v českém znění Petr Štěpán a Petr Lněnička)
Filmový Vinnetou

Deska na památku filmování Vinnetoua v kaňonu řeky Zrmanja.
Postava Vinnetoua se stala znovu velmi populární po roce 1962, kdy byl natočen jeden z nejznámějších filmů, inspirovaných dílem Karla Maye, Poklad na Stříbrném jezeře. V tomto a několika následujících filmových zpracováních mu propůjčil tvář francouzský herec Pierre Brice.

Filmový Vinnetou se ale od románového dosti liší, je zde uplatněna silná licentia poetica. Původní knižní podobě je nejpodobnější Poklad na Stříbrném jezeře a první díl Vinnetoua z roku 1963 (pomineme-li, že Klekí-petru zastřelil ve filmu Santer, který na konci filmu zahyne). Další filmová zpracování obsahují již pouze motivy Mayových děl. Tak na příklad v druhém dílu Vinnetoua Vinnetou – Rudý gentleman, (1964), Ribanna žije, je do Vinnetoua zamilovaná a Old Firehand se ve filmu vůbec nevyskytuje. Ve třetím díle Vinnetou – Poslední výstřel, (1965), hyne Vinnetou kulkou bídáka Rollinse, který v knize vystupuje pouze jako epizodní postava druhého dílu. Nicméně se ukáže, že tato rána nebyla smrtelná, protože v roce 1998 vzniklo volné pokračování Vinnetou se vrací.[2] Film je uváděn také pod českým názvem Návrat Vinnetoua.

Plánované filmy Vinnetou v cizích stopách a Vinnetouova sestra nebyly vůbec realizovány.[3]

V 80. letech vznikl seriál o Vinnetouovi, kde Vinnetoua opět ztvárnil Pierre Brice, u fanoušků Vinnetoua ale seriál pozitivní hodnocení nezískal.[4]

V roce 2015 televizní společnost RTL plánovala natočit nové tři filmy o Vinnetouovi, ve kterých se o Pierru Briceovi uvažovalo jako o možném představiteli Inču-čuny.[5] Pierre Brice ovšem zemřel a tak si roli Inču-čuny zahrál Gojko Mitič. Natočeny byly tři filmy: Vinnetou – Nový svět, Vinnetou – Tajemství stříbrného jezera a Vinnetou – Poslední bitva. Celá trilogie měla název Vinnetou (minisérie).[6]

Na filmy o Vinnetouovi byla natočena parodie Manitouova bota.[7]

Divadelní zpracování
Postava Vinnetoua se již několikrát představila i v českém divadle. V roce 2005 uvedlo Divadlo Minor částečně loutkovou hru Vinnetou aneb Věčná loviště for everybody v režii Jana Jirků. Vinnetoua s Old Shatterhandem hráli Jiří Laštovka a Filip Jevič, Sama Hawkense Petr Stach, Santera Ondřej Nosálek, Nšo-či Kristýna Franková, Klekí-petru Zuzana Skalníková a Inču-čunu a Tanguu Hynek Chmelař. Další hru s názvem Vinnetou uvedlo Strašnické divadlo v roce 2009 v režii Vojtěcha Štěpánka, titulní roli ztvárnil Michal Čeliš, Old Shatterhanda hrál Jiří Racek a Ribannu Malvína Pachlová. V roce 2013 měla v Městském divadle v Kladně premiéru hra Vinnetou dramatika Petra Kolečka v režii Ondřeje Pavelky. Titulní roli hrál Vojtěch Kotek, Old Shatterhanda Jakub Prachař, Santera Tomáš Petřík, Sama Hawkense Daniel Čámský, Klekí-petru Marie Štípková, Nšo-či Šárka Opršálová, Ribannu Lenka Zahradnická a Inču-čunu Zdeněk Velen.

Ohlas
Popularita Vinnetoua a jeho přátel dosáhla v Československu v šedesátých letech takové intenzity, že se jí zabýval i Ústřední výbor Komunistické strany Československa, který vydal 3. září 1966 směrnici proti komerčnímu využívání Mayova díla:

„ Novinové stánky, papírnictví, prodejny upomínkových předmětů jsou zaplaveny černobílými i barevnými fotografiemi a diapozitivy s vinnetouovskými motivy. Tato mánie poznamenala i výrobu hraček, kožené galanterie, keramiky, textilu, skla atd. Vinnetoua a další hrdiny mayovek najdeme na drobných figurkách z kůže i molitanu, na řemíncích k hodinkám, přívěscích ke klíčům, opascích a peněženkách, kravatách, ubrouscích, dečkách, vázách, potištěných tričkách atd. Také cizincům se jako suvenýry z Československa nabízejí předměty, které mají jen málo společného s naší zemí, její přírodou a kulturními tradicemi, se životem a prací našeho lidu, ale naopak svým kýčovitým a nevkusným provedením dávají zkreslené představy o naší zemi a estetické úrovni našich výrobků. “
— [8]
Odkazy
Reference
Kdy zemřel Vinnetou? na webu Mayovky na Internetu.
Vinnetou se vrací / Winnetous Rückkehr na ČSFD
FENCL, Ivo. FILM: X-tý návrat Vinnetoua. Neviditelný pes [online]. 2009-04-16. Dostupné online. ISSN 1212-673X.
MEČÍŘ, Aleš. Vinnetou nasazuje nové mokasíny. Metro. Duben 2015, čís. 65, s. 12. Dostupné online. ISSN 1211-7811.
Němci chtějí točit nového Vinnetoua. Vinnetou

Článek
Diskuse
Číst
Editovat
Editovat zdroj
Zobrazit historii

Nástroje
Tento článek pojednává o literární a filmové postavě. Možná hledáte: stejnojmenný film Vinnetou (film) nebo knihu Vinnetou (kniha).