**Pravděpodobně jediná česká zpěvačka s titulem baronky Yvonne
Přenosilová (1947) se narodila ve smíšené rodině - táta Jiří si
přivezl maminku Markétu, původem Rakušanku, až z daleké Palestiny.
Vzhledem k tomu, že v poválečné době panovala (nejen v českých zemích)
nenávist ke všemu německému, tak se v rodině generála Přenosila mluvilo
hlavně anglicky.
Yvonne vyrůstala v Libni a už na dvanáctiletce hovořila plynně anglicky
i německy, lásku k hudbě zdědila po svém otci, který si zcela nevojensky,
ale rád, zazpíval černošské spirituály a uměl velmi dobře hrát na
klavír.
Nová vlna 60. let přinesla mladé talenty - Karla Gotta, Waldemara
Matušku, Helenu Vondráčkovou a také "vlaštovku" rhythm and blues 17ti-letou
Yvonne, uchazečku do Formanovy prvotiny Konkurs (1963), která tehdy zaujala
hledače talentů, skladatele Karla Mareše.
Buclatatá tmavovláska začala koncertovat se skupinou Olympic i hrát v
Semaforu (1936-64), mihla se také v seriálu Píseň pro Rudolfa III. (1967) i
epizodními rolemi ve snímcích Dita Saxová (1967) a Kulhavý ďábel (1968).
Právě v této době vznikly její největší hity - Boty proti lásce, Roň
slzy, Mně se líbí Bob, Tak prázdná nebo duet s Karlem Gottem - Zejtra ti
už sbohem dám.
Sama Přenosilová ovšem za svou nejoblíbenější píseň považuje
Noční motlitbu, která se však příliš často v rádiích nehrála. Slibně
nastartovanou kariéru přeťaly pásy tanků spřátelených zemí v srpnu 1968
a jednadvacetiletá zpěvačka byla mezi prvními, kdo podepsal petici Dva
tisíce slov. Rozpoutaný psychoteror, který nastal u signatářů veřejně se
přihlásivších k této petici, donutil jedinou dceru manželů
Přenosilových, aby týden po okupaci emigrovala přes Rakousko a posléze
Velkou Británii do tehdejšího SRN.
V Německu se jako zpěvačka sice neprosadila, ale uplatnila se coby
pozemní letuška u British Airways, kde pracovala 8 let. Rodiče se také
dostali z Československa a Yvonne se kuriózně (při dopravní nehodě)
seznámila se svým budoucím manželem, vynikajícím právníkem - baronem
Maxmiliánem von Schuckmanem. V r. 1979 se jim narodil syn Max a baronka Yvonne
se po mateřské zkusila vrátit ke své pěvecké kariéře pod jménem
Silová. Bohužel v jejím případě se plně uplatnilo rčení, že
nevstoupíš dvakrát do stejné řeky a tak přesto, že v Mnichově strávila
dlouhých 26 let, známe ji spíše jako redaktorku Rádia Svobodná Evropa než
jako pěveckou hvězdu německých pódií.
Mezi její nejbližší spolupracovníky patřil Karel Kryl a když se v r.
1993 tato československá sekce Svobodné Evropy rušila, vrátila se již
rozvedená Přenosilová o rok později zpět do Prahy. Rok 1994 byl pro ni
svým způsobem znovu osudový - neočekávaně zemřel písníčkář Kryl a
těsně před odjezdem se dozvěděla, že její syn Max zůstává s otcem v
Německu. Poslední léta, kdy (ne)zpívající baronka trvale žije v České
republice a posluchači ji znají především jako rozhlasovou mederátorku
Country Radia, se přece jen k milovanému zpěvu vrátila - zpěvačku si
"střihla" ve filmu Rebelové (2001) a roli Ježibaby si vyzpívala v muzikálu
Rusalka.**
V této diskuzi se objevují odkazy a příspěvky obsahující vulgarismy.
1
