Poslouchala jsem a teda, nevím, co si mám myslet. Asi bych řekla, co bude to bude. Ale nepaušalizovala bych to, na všechny, z každého jednoho znamení. Přesto, ráda si takhle něco přečtu, nebo poslechnu. Baví mě to. :-)
tepelně zpracovaná, tak syrová. Na rozdíl od kapra není tak cítit po rybině. „Chcete-li zůstat u sladkovodní ryby, zkuste třeba okouna nilského. Jeho maso je téměř bez kostí, což je velká výhoda oproti jiným rybám,
To je fajn. :-) Všichni kolem mě taky. Bez něj by po ně Vánoce nebyly
Vánocemi. Zkoušela jsem, nešlo. Zkoušela jsem jinou rybu na Vánoce, ne,
nechutnalo.
Prostě obalovaná ryba není asi pro mě. Ale ráda si dám občas na chuť
třeba lososa v celku, na másle. Jen tak orestuji. Ten mi chutná moc. Ale
nejsem moc na to tahání kostí. Takže u mě vede spíš rybičková
pomazánka. Tu dělávám velmi často. Mám ji moc ráda. :-)
Mamka ho dělává i s bůčkem. Já jsem se k tomu ještě nedostala, ale
oba nejsou špatný. jen trochu jinak. :-)
Dává bůček i do zelňačky. Musím říct, že má docela fajn šmrnc potom,
ale už té její zelňačce neříkám zelňačka, ale masačka. Na můj vkus
tam dává moc všeho možného. :-)) Přesto, nikdy neodmítnu. :-)
Já ze zbytku co teď mám budu dělat na tři porce zelňačku paprikovou,sestra si přeje a chce dát klobásu tak si to bude dochucovat sama dle chuti.
No týjo, dobrý. Ty se nezdáš. To byla určo, bude ségra ráda. :-) Taky to dělám, že nechám občas někoho dochucovat, jelikož tolik třeba nesolím, jako jiní. Nebo něco uklohním a odeberu si a dodělá se pro druhého s přidáním něčeho navíc. :-)
Jde o to že nejím maso když vařím něco s masem musí si okolí ochutnávat samo.
To jsi ale hodnej, že to takhle dáváš, když to nejíš. Mám to podobně, ale jak to máš s tím, když nejíš maso, ale vlastně vývar máš třeba z něj? Jak to kombinujete? :-) Musí to bejt v mnohém na houby občas.
"Kdysi jsem věřil, že mě musí mít každý rád a že k tomu, abych obstál jako lidská bytost, potřebuji úctu druhých. Nyní vím, že to tak není. Kdysi jsem věřil, že mi štěstí mohou dát jen druzí, nyní vím, že s druhými můžu být šťastný, ale nemohu spoléhat na to, že budou zdrojem mého štěstí. Kdysi jsem věřil, že v čase nouze bych se měl obracet na přátele, nyní vím, že pomoc může přijít tajemným způsobem a z nečekaných míst. Kdysi jsem věřil, že musím víc cvičit, déle meditovat, být upřímnější, nyní vím, že život nemusí být tak vysilující. Kdysi jsem věřil, že na Pravdu nejsem připraven, nyní vím, že Pravda jsem já sám. Kdysi jsem prostě věřil spoustě nepravdivých věcí. Nyní vím, že ve svobodě už jsem, nic nestojí v cestě."