Prohlášení Z Great Barringtonu
Jsme epidemiologové infekčních onemocnění a odborníci na veřejné
zdraví. Dělá nám starosti, jaké zničující dopady na tělesné a
duševní zdraví mají opatření proti covidu 19 a navrhujeme místo nich
takzvanou cílenou ochranu.
Stojíme politicky nalevo i napravo a pocházíme z různých částí
světa. Své životy jsme zasvětili ochraně lidí. Současná opatření
zmrazují různé oblasti společenského života a vážně poškozují
veřejné zdraví, krátkodobě i dlouhodobě. Negativní dopady jsou četné a
(abychom jmenovali jen některé z nich) patří mezi ně: méně
proočkovaných dětí, zhoršení výsledků kardiovaskulárního programu,
včas nepodchycené výskyty rakoviny a zhoršující se duševní zdraví. To
vše povede ke zbytečným úmrtím v následujících letech. Nejvíc to
dopadne na mladé lidi a lidi s nejnižšími příjmy. Žáci a studenti,
kteří nemohou normálně chodit do škol, platí nespravedlivou daň.
Udržovat současná opatření do doby, než bude vakcína, znamená
způsobit nenapravitelné škody, které neúměrně dopadnou na společensky
znevýhodněné vrstvy obyvatel.
Naštěstí toho víme o viru čím dál tím víc. Víme, že covidem 19
jsou tisíckrát víc než mladí smrtelně ohroženi staří a nemocní lidé.
Na děti číhá spousta mnohem závažnějších nebezpečí než covid 19,
nebezpečnější je pro ně i chřipka.
Jak imunita celé populace roste, klesá nebezpečí nákazy pro všechny a
chrání i ohrožené skupiny. Víme, že každá populace nakonec získá
skupinovou imunitu – tedy že dosáhne bodu, kdy se šíření infekce
zpomalí a stabilizuje. Získání kolektivní imunity se dá napomoci
očkováním, ale vzniká po čase i bez vakcinace. Naším cílem by proto
mělo být zabránit úmrtím a společenským škodám, dokud nedosáhneme
skupinové imunity.
Nejohleduplnějším způsobem jak dosáhnout výhod skupinové imunity a
přitom minimalizovat rizika spojená s jejím získáváním, je nechat ty, kdo
čelí nejmenším rizikům, aby žili své životy zcela normálně a tím, jak
se přirozeně nakazí, vytvářeli společnou imunitu pro všechny. Mezitím
bychom se měli soustředit na to, abychom co nejlépe ochránili nejvíce
ohrožené skupiny. Říkáme tomu cílená ochrana.
Opatření na ochranu zranitelných před covidem 19 by měla být hlavním
cílem těch, kdo se starají o veřejné zdraví. Pečovatelské domy by jako
první měly nasadit personál, který již získal imunitu a testovat ostatní
zaměstnance a všechny návštěvníky. Pracovníci by neměli zbytečně
rotovat. Je třeba zajistit rozvážku potravin a potřebných věcí
důchodcům, kteří zůstávají doma. Pokud je to možné, měli by se
setkávat s příbuznými raději venku než v uzavřených prostorách.
Srozumitelná a podrobná opatření se dají zavést také ve
vícegeneračních domácnostech, hygienici dokáží poradit.
Těm, kdo nejsou ohroženi, nechť je okamžitě dovoleno žít zcela
normálně. Aby se onemocnění nešířilo lavinovitě, postačí jednoduché
hygienické návyky jako mytí rukou a zůstat doma, když se člověk necítí
dobře. Školy a univerzity je třeba otevřít pro běžnou prezenční výuku.
Neomezeně mohou probíhat také volnočasové aktivity jako sport. Mladí lidé
bez zdravotních komplikací ať chodí normálně do práce. Restaurace a
další služby ať mají otevřeno. Umělecké produkce, sportovní a kulturní
aktivity se mohou konat bez omezení. Lidé s vyšším rizikem se jich mohou
zúčastnit, jak budou sami chtít, a společnost jako celek se bude těšit ze
skupinové imunity, kterou mladí a silní ochrání slabé a nemocné.
4. října 2020 toto prohlášení sepsali a v Great Barringtonu ve
Spojených státech podepsali:
Dr. Martin Kulldorff, profesor lékařství na Harvardské univerzity,
biostatistik and epidemiolog se specializací na detekci a monitorování
šíření infekcí a hodnocení bezpečnosti vakcín.
Dr. Sunetra Gupta, profesorka Oxfordské univerzity, epidemioložka se
specializací na imunologii, vývoj vakcín a matematické modelování
průběhu infekčních onemocnění.
Dr. Jay Bhattacharya, profesor Lékařské fakulty Stanfordské univerzity,
všeobecný lékař, epidemiolog, ekonom zdraví a odborník na oblast
veřejného zdraví se specializací na infekční onemocnění a zranitelné
skupiny obyvatel.
