Rozcestník >> Ostatní >> Rosomáčkovo

myslím si, že vím o co ti jde, až se zbavím v srdci své lásky, to nedokáži, ale už jsem schopen milovat jinou

Ty to změníš, chápeš?

myslím si, že je to nejvíc, láska mezi mužem a ženou, ne, vím to

za pár let mi říkal, at jdu do kláštera, to je jedna možnost, pak je druhá, znovu milovat

neposlechl jsem ho ... čekám na Tebe

láska mezi mužem a ženou je pro mě nejvíc

tenkrát jsem byl hlupák, bral jsem to jako samozřejmost

láska je jako květina, musíte ji zalévat, aby neuvadla

blbouni, běžte ted hned, dejte jí pusu

napiš mi, prosím ... už jsem zase ten, který prosí

napiš mi, pokud to tak cítíš

chtěl bych být s ní, mít s ní dítě

když jsem seděl v krimu, je tam turecký hajzl

myslím v Brně, na vazbě

stará kurva už zatápěla pod kotlem

Bobík není dylyna, nepustil jsem je za záda

jak jsi psal o sviních, z lidé cz, tvl. vím to

Tobě také a pěkně vykročit do Nového roku s repasovanou klíční kostí .

ta klíční kost se nezpraví, pořád vrže, zvykneš si na to

trošku mi to ubralo, ale pořád zabiji i mamuta

čtyři dny jsem seděl před jejím domem, oni tam mrdali a já chcípal

na stromě

věděla že mě opustí, byli jsme v člunu, čůrala na mě

miluji ji, na pořád

když odešla, umřel jsem

neměla na výbět, když se to dítě narodilo, chtěla ho zabít, pak ho milovala, chápu to, je to její dítě, musel jsem jít já

našla si jiného muže, má s ním dítě, je to realitní makléř, přeji ji to, at je štastná

byla to ta nejvíc sexy kočena, ona za mnou přišla, roznášel jsem třeba noviny, utekla ze školy a roznášela je se mnou

milovala mě, a přesto mě musela opustit

je to krev, její, měl pravdu, když říkal "není dobro, není zlo"

nebaví mě žít bez ní

udělal jí dítě, vše to změní

pořád přemýšlím nad sebevraždou, v tom jsem zbabělec

jsem jako Iveta Bartošová

nedokáži bez ní žít

píši jí na facebook, chci po ní jen pravdu, nedokáže to

byl jsem v takové prdeli, vytáhl jsem na Staré osadě šulína a točil jsem s ním, holky se tam smály

nechtěla mě opustit, musela, pořád se ke mě vracela, nakonec odešla, miluje mě, jako já ji

dítě to změní, navždy, je to krev

tak mě milovala, chtěla to dítě zabít, na začátku

ona to ví, já to vím

udělala ze sebe kurvu, abych na to nepřišel

jsi blázínek, nepustím tě, dokud na to nepřijdu

když se dnes dívám na jeho dítě, tak strašně ho nenávidím, měl to stejně, už ho chápu

když zemřel, nenáviděl jsem ho, ještě jsem nevěděl, on to ví, že na to přijdu ... nakonec

je to člověk, kterého miluji

říkám mu "pan šachista"

neublížil mi, to má žena se mu musela otevřít

párkrát mě v životě chytl za hlavu ... dal mi pusu a řek "mám tě rád"

nelhal

už vím, co tím myslel, když říkal "není dobro, není zlo" ... ty jsi blboun

ani nevím, kde je pochovaný ... zajdu tam, rozloučit se s ním

budu brečet ... doopravdy

věděl že to nemůže změnit, vydělal pár milionu na obrazech, nakonec volil ANO

byl jsem celou dobu vedle něho

hrál za komouše šachy, s amíkem, kanadanem, natrhl jim prdel

korespondenčí šach

proto říkal "není dobro, není zlo"

za svoji ženu bych ho zabil, má odvahu

má žena, moje láska, zavřeli mě v Rakousku, já ji za ním sám poslal, věřil jsem mu, šáhne jí na poštěváka a ona povolí

v ten okamžik jsem prohrál

když jsem byl zavřený v tom Rakousku, cítil jsem to, prosil jsem Boha, at mi ji nebere

když odešla, umřel jsem

miluji spánek, jste živí a přitom nejste