Tohleto je strašné téma, no. V rámci importu demokracie spoza oceánu se
u nás bezdomovectví rozšiřuje taky. Viděla jsem před několika lety
dokument Deutsche Welle na youtube, jmenovalo se to Poverty in the USA. Mj. tam
ukazovali nějaké rozsáhlé stanové městečko, ve kterém žilo taky dost
pracujících, kteří si nemohli dovolit platit nájem.
Jakože za mě je společnost, která produkuje bezdomovce, zrůdná. Sama jsem
před rokem prchla z Prahy, kde se skokově zvýšily nájmy, ale už před tím
to bylo na hranici únosnosti.
Žít či nežít, takhle to postavené nemám.
Spíš řeším, KDE žít, abych přitom nemusela rýt držkou v zemi .. 
Yvetta Simonová slaví 96. Z bytu se přestěhovala do domova seniorů. Jsem v háji, říká
Proč spamuješ a lepíš sem věci, které vůbec nesouvisí s tématem .. Nikoho to nezajímá.
nakonec jo, no 
ale člověk tak nějak řeší, kde a jak být, než ten krásný okamžik
přijde ...= 
Mladí, četli jste třeba Remarquea?
https://www.databazeknih.cz/knihy/na-zapadni-fronte-klid-250
Na kávě s Vojtěchem 4.11.2024
https://www.youtube.com/shorts/rpmagxRVvJo?t=2&feature=share
Takže pan Foltýn se pod tlakem vlastního průšvihu dopracoval k
prohlášení, že
👉 SDÍLENÍ NEZNAMENÁ SOUHLAS❗️👏🎈
Každý vnímá bezdomovectví jinak. I každý bezdomovec tento svůj stav vnímá odlišně od ostatních. Myslím, že na 21.11. je opět plánovaná akce "Noc venku". Není špatné s nimi o tom mluvit... není špatné zkusit s nimi přespat venku...
Aha, a k čemu to má jako být "s nimi o tom mluvit"??
Pokud si tedy aspon jednoho nechceš vzít domů a postarat se o něho.
Protože jinak jsou to jen jalové kecy. 
Tak ono to smysl má tak jako tak. Ovšem v případě, že člověk má
možnost ovlivnit jejich životy.
Zjistí se, kdo z nich má vůbec zájem, nebo absolutně nemá zájem s
bezdomovectvím skončit.
Pak se ti, co mají zájem, dělí na ty, kdo pro to chtějí něco udělat a na
ty, kdo nechtějí pro to něco udělat a zaujímají postoj - státe pomož mi,
ale po mě nechtěj oběti typu práce, povinnosti, apod. Těmi nemá taky smysl
se příliš zaobírat. Teda s vyjímkou těch, kdo pracovat nemůžou, jsou
nemocní, apod.
No a ti, kdo zájem mají a taky jsou ochotni makat, řádně bydlet - tam
udržovat pořádek, zkrátka co opravdu stojí o pomoc a jsou ochotni i sami
cokoliv pro to udělat, ti pomoc zaslouží a může se začít s nimi pracovat
na změně jejich situace k lepšímu. Těch je ale počítám tak sotva 5 - 10%
co opravdu chtějí něco změnit a budou na tom makat po všech stránkách.
Zbytek z nich nic změnit nechce, nebo trochu chce, ale "udělejte všechno za
mě a živte mě"
Ptala jsem se, jaký smysl má "s nimi o tom mluvit", potažmo v rámci
nějaké noci venku čico.
Ty tady píšeš o patrně o institucionální pomoci a jako typická ženská
tedy mícháš hrušky s jabkama.
Když chceš někomu pomoct, měla by ses ho zeptat, co potřebuje, nebo spíš
jestli nějakou pomoc vůbec chce, nicméně v tom příspěvku nahoře nebyla o
žádné pomoci řeč.
A PŘESNĚ O TOM JSEM PSALA.
Můžeme jen doufat, že se o nás (o ně) naše (jejich) děti v případě nouze postarají. Že nás (je) přinejmenším nenechají trpět hladem a žízní, že nám (jim) snad poskytnou i nějaké to přístřeší.
Doktor z vejminku
