..samota mi "dobíjí baterky"...
...pocit osamění naopak...
Kdo si opravdu hodně libuje v samotě, nemusí nutně pociťovat osamění.
Ono záleží taky na tom, co kdo chápe jako osamění. Někdo potřebuje mít
stále kolem sebe určité osoby, bez kterých, jak se říká, "nedá ani
ránu". Bez nich je totálně v háji!
Někdo to má tak, že mu stačí občas vyjít mezi lidi, cizí neznámí lidé
jsou pro něho dostačující k tomu, aby zmizel pocit osamění, pokud vůbec
ho měl. Vyrazí třeba na pivko kamsi, kde to žije, tam si potyká se spoustou
lidí, "vykecá se" po delší době samoty, udělá si několik nových
přátel či kamarádů, nebo třeba jen známých, se kterými si pokecal a
zabavil se víc, než ten, kdo má kolem sebe spousty tzv přátel neustále a
bez kterých by si snad i hodil mašli.
Ono i tady platí - každý je jiný, každý to má jinak. Většina lidí by
sama nikam nešla. Chtěl by kdosi vyrazit někam, ale jeho první je, shánět
se, kdo z jeho přátel a známých tam jde taky, nebo by se přidal. Nikdo? Tak
holt nepůjde taky.
Další se neshání a vyrazí s naprostou samozřejmostí sám a zabaví se
líp, než s 10 přáteli. Prostě si během chvíle udělá nové a basta
Můj případ. Kamkoliv půjdu sám. Dokonce
nestojím o partu. Ty lidi už znám, všechno jsme si už řekli. Byli by mi
překážkou v rozletu!
Já když někam
přijdu, mám spíš potřebu se sdílet s novými tvářemi, s lidmi, které
vidím prvně v životě. Co jsem říkal známým a co slyšeli 10 x, řeknu
neznámým lidem s takovým gustem, jako by byli první, komu to vyprávím!!!

Bavím se i přes 3 stoly s neznámými lidmi, potykám si se 14 kou i s 90
letým jejím pradědečkem, nálada na výbornou moje i celé společnosti.
No a pak se odeberu a dejte mi všichni zase pokoj, stejně vím, že jediní na
světě, kterým můžu věřit, jsou moje dospělé děti a především moje
současná manželka, se kterou jsme 20 let a náš pes.
Невероятная песня и прекрасное исполнение!
Neuvěřitelná píseň a krásné vystoupení!
https://www.facebook.com/groups/257614811404423/permalink/1934596170372937/