V nově vzniklém Československu proběhla v souvislosti se zákazem
používání šlechtických titulů první velká vlna konfiskací majetku
šlechtických rodin a jejich následnému znárodnění v rámci pozemkové
reformy dle tzv. záborového zákona č. 215/1919 Sb. Za tímto účelem byl
zřízen Státní pozemkový úřad. Realizace pozemkové reformy probíhala
nejintenzivněji v letech 1923–1926, reforma však zůstala nedokončena.
Rozsáhlé znárodnění bylo v Československu provedeno na základě
dekretů prezidenta republiky v roce 1945. Kromě konfiskace majetku etnických
Němců se jednalo se o rozsáhlé a jednorázově provedené znárodnění
(konfiskaci) dolů, velkých průmyslových podniků (v zásadě nad 500
zaměstnanců), podniků potravinářského průmyslu, akciových bank a
soukromých pojišťoven. Ještě předtím byla zestátněna výroba a
distribuce filmu. U německého a maďarského státu a osob německé a
maďarské národnosti a také u kolaborantů bylo provedeno bez náhrady (tj.
de facto to byla konfiskace). Později bylo komunisty slaveno 28. října jako
Den znárodnění.
Znárodnění byla standardní politika socialistických stran – v
Československu, Spojeném království či Francii. Po roce 1948 pokračoval
proces znárodnění v Československu jako proces přechodu majetku soukromého
do společenského vlastnictví totalitního státu.
