Rozcestník >> Politika >> Bylo za socialismu lépe?

Každý den se dívám v TV na pořad z Ameriky, kde lidé hledají bydlení v malém. Domečky mají od 6m do rozlohy kolem 30m. Většinou bydleli v bytech či domech, které měly kolem 120-200 m2, ale ty už si nemohou dovolit.

Kdo si pomohl za socíka k dobrému, vlastnímu bydlení, ten má dnes o jednu velkou starost méně.....

Švagrovi doslova vnutili byt v podnikovém paneláku i když ho nepotřeboval, tehdy v roce 85 stál 16000 s úvazkem v podniku na 10 let......Dnes tam má nájemníka a inkasuje 5 tisíc měsíčně......občas mu připomenu, jak se tehdy bránil, chtěl ho zadarmo.....

Tak nevím, já měla dva podnikové byty a ani za jeden jsem nemusela nic zaplatit, jen se uvázat na 10 let.

Já když začal stavět dům, tak jsem také dostal od podniku nabídku na 50 tisíc s úvazkem na 10 let, odmítl jsem to a vzal radši "jen"státní podporu 15 tisíc, kterou dávali každému......byla to hnusná doba.

Podnikový byt jsme měli taky,ale přesto nám po r.89 nepatřil.Museli jsme jej odkoupit.Výhodou bylo,že jsme dostali přednostní nabídku a nešlo o tržní cenu,ale necelý půl milion.

Ano, tady ve městě kdo měl státní byt, tak ho dostal přednostně ke koupi a cena byla někdy i 70 tisíc.Spousta lidí si myslelo, že se o ně stát postará a nějak to zase v obecních bytech bude za hubičku.Starosta psal v měsíčníku, že ať si lidé byty koupí do vlastnictví i kdyby si měli vzít úvěr.Hodně neposlechlo, dnes platí i 8 tisíc majiteli.....

Tehdy si tu chybu neuvědomili.Vzpo­mínám,jak od koupi bytu odrazovali i někteří politici-zejména p.Křeček,tehdejší předseda Sdružení na ochranu nájemníků.
Na druhou stranu byl velký nerozum,když města prodala veškerý bytový fond.Mít k dispozici dostupné nájemní bydlení je přeci nutnost!

nevím jaké % si obec musela nechat, ale v panelákách, které mám pár desítek metrů od baráku, tak je snad prodané všechno, jen nějaká ta starší zděná zástavba zůstala městu, tam jsou vidět ti místní"méně majetní. Také v bývalém statku je nějaký prostor pro nemajetné, snad holobyty, nevím....Jinak v bývalých učňovských internátech je desítky malobytů.....zkrát­ka z jednoho pokoje udělali byt i se záchodem, cena snad 4 tisíce.

To je pravda, také jsme si ho museli odkoupit. Jinak bychom byli pouzí nájemníci.

My šli do koupi hned v první vlně, takže jsme za 3+1 v paneláku zaplatili 145 tisíc.

Litovala jsem staré lidi,kteří na odkup neměli finance.Njn,změna režimu byla pro většinu starších lidí docela náročná.Ztratit zaměstnání už byl problém kolem padesátky.

Co vím, tak starší co si museli koupit byty je zaplatili třeba vnuci, nebo děti a rodiče tam nechali normálně dožít.Děti jsou lépe finančně zajištěni a výhodnost koupě bytu je evidentní, protože případný další prodej je dnes v řádů Mio....

Jak kdo, ja zase znam mladé, co je rodiče i v dospělosti živili.

A nejhorší variantou jsou děti,které pak své staré rodiče šoupli do důchoďáků.

Potuo, tak to zase tito hoši se o své rodiče starali vzorně, to se jim nedá upřít, svého otce vyváželi prý na vozíku řádně oholeného, umytého......matka je jako pírko, ale žije a peníze za opatrování tečou

Dobře si je vychoval.

potuo, u těch muzikantů to nebylo o lásce k rodičům, ale o penězích za opatrování