Tak ty budeš vzdělaná a ještě k tomu manuálně zručná.....tak tos
dala laťku pro svého příštího hodně vysoko...ale hlavně abys na těch
studiích ve velkém městě nezměnila názor a některá kritéria
nepřehodnotila,,,, 
Tak ty budeš vzdělaná a ještě k tomu manuálně zručná.....tak tos
dala laťku pro svého příštího hodně vysoko...ale hlavně abys na těch
studiích ve velkém městě nezměnila názor a některá kritéria
nepřehodnotila,,,, 
Já budu v Brně na MU. Takže autem tam a zase zpátky. V Brně jsem bydleka sedm let a od loňského března, kdy začal distanc a babi si zlomila nohu v krčku jsem zpátky v rodné vesnici u prarodičů. A tenkrát to byl měsíc záhul... Škola, domácnost, vaření a péče o babi... Ty to dáš, my ti věříme.-(((
to je právě ten závazek, dostala jsi majetek, něco se od tebe
očekává......před rokem tady ve městě došlo k rodinné tragédii, kdy
bylo od dcery svým otcem vymáháno, aby se strala o svou matku, jenže ona
chtěla chodit do práce...nakonec se z této povinnosti oběsila, do roka se
oběsil i její otec, když mu asi došlo, co žádal, nakonec tady zůstala
nemohoucí matka.....P.S. co to je za školu MU....nějaká mudrlantská 
Masaryčka.-) Vy už to máte za sebou, takže všeobecně... Vždycky si
udělejte čas na své děti a nedávejte přednost kariéře. Já si tím
prošla.
Mamka 300 hodin měsíčně v práci a taťku jsem viděla v týdnu někdy
večer Do školy a ze školy autem s cizím člověkem a celý den jenom doma.
Vždycky jsem se těšila na víkend u prarodičů na vesnici.Žádný majetek,
luxusní dovolené a vše ostatní nevynahradí pocit, že tě má někdo rád a
povídá si s tebou. Zavrtat se k babi do postele a nechat si povídat pohádky,
mít spoustu zážitků a kamarádů. I občasná zasloužená facka od babi za
jezdění na motorce nebo dělat bludiště v kukuřici. Mně to moc
chybělo...Nechtěla bych dopustit, aby jednou moje dítě nebo děti byli od
pondělí do pátku většinou sami nebo s někým cizím... A už mi je dávno
jasné, že prarodiče dochovám já. Je to moje morální povinnost. Protože
to byli oni, kteří si na mě dokázali udělat čas.
Když se budete opravdu věnovat dětem nebo třeba i vnoučatům, tak věřím,
že vám to vrátí mírou vrchovatou.
o tebe si rodiče starost dělat nemusí, v životě se neztratíš
ano, Masaryčka, to jsem si už
našel, spíš by mě zajímalo zaměření, kterému se budeš věnovat....
Lékařská fakulta.Jenže... Taťka by byl rád, kdybych si u něho rok udělala kolečko a potom se rozhodla, jestli nejít na ekonomku. Zítra tam nastupuji na brigádu jako asi stentka, nebo co asi.-) Už tam o prázdninách brigáduji několik let jako levná manuálně pracující síla.-))) Dělám hovězí na houbách, tak mrknu jenom občas.
Mám 5 vnoučat, sice jsem dost neblaze nesl, že nemám syna, nyní zase nemám vnuka....sice jednoho mám, ale.....nakonec ta poslední vnučka, které jsou teprve 4 roky je ta nejlepší ze všech, škoda, že je ze všech nejmladší.....na malých dětech se nejlépe pozná jejich skutečná povaha a charakter, ve starším věku si člověk dokáže uvědomovat své špatné povahové vlastnosti a velmi dlouho a účinně je skrývat....tato vnučka nám a hlavně mně dává víc, jak všechny předešlé....