líbí se mi ta tvá závěrečná věta ""Vzpamatovali jsme se a
přizpůsobili podmínkám na trhu."" 
líbí se mi ta tvá závěrečná věta ""Vzpamatovali jsme se a
přizpůsobili podmínkám na trhu."" 
A musíme přestat svádět své vlastní neúspěchy na někoho jiného-teď zrovna na Brusel.
Od té doby co jsem bez družky tak slavím jen samé úspěchy - a tak by to
i bylo po vystoupení z EU a z NATO !
Nemá cenu to prodlužovat.

Tak to já se obávám, že bych bez manželky shnil
barák, zahrada, opravy, žádný problém,
ale vařit neumim, nevim jestli bych si dokázal něco vyprat, v pelechu bych
neustlaném chrápal asi furt
už jednom to, že si máš
hodiny s kym povídat....
Tak někdo vystřídá za život partnerů povícero, tak mu to ani
nepřijde, když se zas jednoho zbaví 
Každé nové soužití obsahuje další a další kompromisy . Tak to už
ne! Vyřešeno . 
milko je asi nějaký horník, ti choději do penze také v šedesáti, jinak
by musel ještě 3 roky makat 
Tady v ulici také jeden vdovec už za 15 let vystřídal snad 3, ale
všechny dobrovolně prchly
kdy by furt poslouchal ty
jeho nářky, co ho kde bolí a staral se mu o gábl....
Kdo se nenaučí soužití s druhými lidmi dokud je v plné síle, až je z něj chudák to nikdy nedoběhne. Později sklízíme a žijeme z toho co jsme zaseli.
Kdyz oni cizkove mysli, ze staci usmev a sem tam nejaky kompliment a baba
bude kolem nich skakat jako to delala maminka...jenze dnesni zeny uz pricichly k
zapadnimu stylu manzelstvi, kde muzicek prinasi penizky a je rad, ze ma nejakou
babu, co se mu stara o deti a o stravu.jinak ho pouze oblazuje svou pritmnosti..

Každý měl něco dávat, nejen brát. Aby to bylo vyvážené. Nemyslím tím peníze.
Podle mne se jedna o partnerstvi a ne bezpodminecne o lasku..laska je prave to "v dobrych casech i ve zlych", ze dotycny/a vytrva i presto.
Laska ma ruzne formy..ale musi tam byt obetavost a i sebezapreni..jinak je to pouze dohoda jeji dodrzovani...
Nevím, ale když se daji dohromady, řekněme dva 65 letí, tak v tom té lásky moc nebude, spíš žijí spolu, aby nežil každý sám.....znám lidi,kteří jsou tady z města a žijí vedle sebe odjakživa, až ztráta celoživotního partnera je dala do jednoho bytu....
to je pěkné, možná se dobře znají a důvěřují si. Myslím že důvěra je základ, z ní pak vyrůstá to ostatní. A pokud jeden z nich onemocní, ten druhý se o něj nezištně dokáže starat či minimálně zajímat (věnuje mu pozornost) I ta pozornost kolikrát stačí.
Ano, jsou to lidé kteří se zkrátka znaji od dětství, společné tancovačky, práce, je pak jasné, že víš do čeho jdeš......když se najdou dva na inzerát, tak je to na každém, co o sobě prozradí a co zatají...
Milovat můžu toho, kdo je mi věrný a nezklame. Takže pokud nehynoucí lásku, tak pouze lásku ke straně...
naopak, maji si o čem povídat, všichni je znají, oni také všechny znají....
Znám dva místní páry, kteří se rozvedli před desítkami let, ale
stále žili kvůli majetku spolu v jednom domě a nyní v 66 létech tvrdí,
že nikdy si tak dobře nerozuměli, jako teď--- 
Tak já nikomu do ložnice nekoukám, ale ta tělesná láska tam bude taky,
proč by ne....jenže už to nebude, jako když se najdou dva ve dvaceti, to pak
případný sok v lásce je nemilosrdně napaden.... 
To akorát mladí si myslí, že staří nemaji právo se políbit, nebo
pošmajchlovat....vnučka by řekla,no babi, fuj
ale oni fuj nejsou ani ve 14 ti.....
Bohužel je hodně lidí, kteří toto nechápou. Myslím že je to známkou nezralosti. Teprve dospělý člověk chápe (zcela přirozeně) že dávat je jako dýchat. Je to přirozená věc, normální a vůbec o nic člověk dáváním nepřijde. Ale jaksi někdo se zasekne.... do očekávání a nároků.
Tak to já jsem se ani ke stáru nezlepšil, kdyby bylo po mém, nedám
nikomu nic a ani od nikoho nic nechci.... 
říkám že o peníze nejde. Dáváš něco jiného... třeba pozornost své ženě, svůj čas. A pokud ne, tedy pak klobouk dolů že vám to klape.
ne, mluvím o tom že si dáváte jeden druhého. Svoji pozornost a čas (jeden druhému). Není řeč o dárcích a pozornostech ve smyslu věcí. Mám na mysli pozornost ve smyslu zájmu o druhého.
Z vysvětlování někdy mívám pocit marnosti.Čím víc slov nakladu,tím
je to zakletější. 
už jsem starší, mám mnohem víc trpělivosti a mám také čas něco říct i opakovaně.