Rozcestník >> Politika >> Bylo za socialismu lépe?

Az na to, ze soudruzi byli na lepsich mistech, meli dvere ke kariere otevrene, ostatni se museli spokojit s hure placenou, casto i podradnou praci. Soudruzi byli zvyhodnovani i moznosti jet na sluzebni pobyt v nepratelske cizine a ziskali i snadno devizovy prislib a podobne.Jejich deti smely studovat, ackoliv treba nebyly chytre ..Soudruzi byli zkratka na te cokoladove strane krajice. Meli prednost v pridelovani bytu a jelikoz se jich lidi bali, meli prednost temer ve vsem. O prislusnicich StB se ani zminovat nebudu, ti meli vseobecne zelenou..a jak to bylo s majetkem? Zachtelo li se nejakemu komunistovi zahrady nekomunisty, ponevadz si chtel postavit barak, stranicky vybor jednoduse donutil hrozbou vyvlastneni pozemku dotycny pozemek vydat. Proste ja na brachu, bracha na me! Jedno se musi komunistum nechat, drzeli pri sobe!

Vážně? Mně byl byt přidělen hned 2x, a já ani můj muž jsme mezi soudruhy nepatřili. Do ciziny jezdili pracovat i nestraníci, ale odborníci ve svém oboru. Co se týče studia, tak také nesouhlasím, spolu se mnou studovalo na škole mnohem více nestanických dětí, nežli těch, co měli rodiče ve straně. Tehdy se hledělo hlavně na to, jak kdo zvládl přijímací zkoušky a také na to, jaké měl výsledky na předešlé škole. Za celou dobu jsem se jich nebála, neměla jsem důvod. Nedělala jsem nic špatného, žila jsem si svůj život a pokud se mi něco nelíbilo, tak jsem se nebála to kritizovat. Přesto jsem nepoznala, že by mě kvůli tomu někdo šikanoval, posílal na jinou práci, vyhazoval z práce..... S tímto jsem se setkala až později, kdy už jsme tu měli " svobodu slova a demokracii". A dodám, že moje sestra v roce 1969 emigrovala a můj otčím byl v roce 1968 vyhozen z KSČ pro nesouhlas s příjezdem vojsk na naše území. Přesto jsem si tu žila bez nějakého omezování a i na školu jsem byla přijata.

Vazne! Holt mam zcela jine zkusenosti, mozna tim, ze jsem nebyla v JZD a ze muj otec nebyl nikdy v KSC a ze jsem nemela ten spravny puvod. Soudruzi se podepsali na zvote cele me rodiny. Za muj vztah k socialistickemu zrizeni jsem musela najit 2 cleny KSC, kteri by se za me zarucili..Poznala jsem jen jednu hodnou komunistku a to byla echtova Ruska, povazovany vsemi (vcetne komunistu) za blazna.

Oprava : 3 cleny,( to si na me soudruzky z kadroveho oddeleni vymyslely)

loret a co jsi provedla, že se za tebe musel někdo zaručovat? Snad to nebylo za to čundrování kolem Sázavy....

V JZD jsem pracovala pouze dva roky. V kanceláři. Pak jsem šla pracovat do jiného podniku jako dělnice, protože tam byla větší výplata, než v té kanceláři. Manuální práce jsem se nebála. A ačkoliv jsem nebyla ve straně, po nějaké době mě vedení podniku oslovilo a nabídlo mi opět práci v kanceláři. Měla jsem vytvořit osobní oddělení, protože jeho agendu až do té doby vedla mzdová účtárna. Což jsem také udělala. Podotýkám, že osobní oddělení, které se dnes nazývá personální.

Delnicka trida je preci elita lidstva, rikal uz nevim , ktery komunisticky politik..pokud te neposlali do vyroby z trestu, pak jsi byla elita, mojli te ukazovat, jak jsi se pod jejich vedenim vypracovala a zrejme jsi ziskala jejich duveru a za odmenu jsi byla na osobnim..coz bylo za komunistu zaroben v mnoha pripadech kadrove oddeleni. Takze jsi mela vystarano a zelenou..

Straníkům byla zásadně dávána přednost do vedoucích pozic,kritérium členství v KSČ vždy převážilo nad odborností.Ženy na tom byly ještě hůř-ty musely o oprávněnost svého profesního postavení sakramentsky usilovat permanentním dokazováním svých znalostí.
Po pravdě řečeno,výhoda nezaslouženého postavení a s tím souvisejícím finančním ohodnocení mě netrápilo.Brala jsem to jako systémovou danost-všichni ostatní na tom byli zhruba stejně,srovnáni do lajny.Když drželi hubu a krok,režim je nechal na pokoji a někdy ještě přihodil nějakou tu výhodu(podnikový byt,půjčku ap.)

Moje odpověď je hned nad tvým příspěvkem. Zatoulal se mi.