Utíkalo pár nespokojených, kteří si mysleli, že se budou mít v cizině dobře, to neni žádný lakmusový papírek....V každé společnosti se najdou nespokojenci a rebelové, to bylo vždycky, napříč staletími....
Utíkalo pár nespokojených, kteří si mysleli, že se budou mít v cizině dobře, to neni žádný lakmusový papírek....V každé společnosti se najdou nespokojenci a rebelové, to bylo vždycky, napříč staletími....
Rada nespokojencu si uvedomovala, ze jedinou moznosti pro ne bylo odejit, jelikoz byli predurceni diky rezimu k celozivotnimu neuspechu, byli pripraveni zacit s jakoukoliv praci, mnoha z nich slo i skutecne o zivot, museli podstoupit vselijake utrapy, nez se jim podarilo se dostat na zapad, nikdy si nestezovali, rozhodli se a sli. Rada lidi by byla i odesla, ale nechteli riskovat, meli sve teple mistecko, ktere nechteli opustit , ne ze by jim vadilo zit v zemi, kde panovala nesvoboda.Nekteri samozrejme odchazeli i za dobrodruzstvim,patri to tak nejak k mladi vyzkouset si sve vlastni schopnosti. S vlastenectvim to nema nic spolecneho, vlast, ktera svym mladym lidem neda moznost odejit na zkusenost, stoji za backoru. Na zkusenou do zapadni ciziny mohli akorat takovi Babisove a jim podobni a dnes je lidi obdivuji,,obdivovat byste meli nezname lidi, kteri si sami museli zajistit existenci bez pomoci soudruhu tatinku a soudruzek maminek v neznamem prostredi, casto bez znalosti jazyku a havne bez penez! Nevim, co je to v nasem narode, ze pohhrda s lidmi, kteri odesli a delali narodu casto cest svou pili, idejemi, usilim se prizpusobit , jak Polaci, tak Madari jsou na sve lidi v cizine hrdi a umoznili jim zahy , aby svou vlast navstivili bez toho , aby se doprosovali Husaka a paltili za vse , co jim stat poskytl a mnohdy toho bylo skutecne velmi malo.
Víš, proč moje sestra s rodinou opustila tuto republiku? Ne proto, že by tu byla nespokojená, ale proto, že jako bývalý vězeň koncentračního tábora se nemohla smířit s tím, že ti, co ji a jiné vězně osvobodili v roce 1945 sem v roce 1968 přijeli na tancích. O jakém celoživotním neúspěchu to tu hovoříš? Myslíš si snad, že ti lidé, co tu zůstali, byli neúspěšní? O jakých teplých místech to tu píšeš? Ani mě by nikdo nedonutil k tomu, abych opustila svoji vlast, kde jsem se narodila, kde jsem měla svoji rodinu, známé. Je samozřejmé, že ti, co to udělali, to neměli zpočátku lehké, obzvláště ti, co v cizině nikoho neměli a neznali, ale postupem času se začlenili a vytvořili si tam nový domov. Ono jim také nic jiného nezbývalo, že?
To chapu, zazitky z valky ovlivnily mysleni hodne lidi, zvast pobyt v
koncentraku, tez jsem mela v sirsim pribuzenstvu cloveka, ktery zsutal uplne
sam, vsichni zahynuli v Osvetimi, jedine jeden bratranec utekl a bojoval se
spojenci, vratil se do osvobozeneho Ceskoslovenska a po 48. ho komunisti na
nekolik let zavreli..
Moje budoucnost byla uz dopredu dana, zadne vyhlidky na lepsi budoucnost jsme
bohuzel nemela. Moji znami pry taky chteli odejit, ale vetsinou se bali odejit
do neznama, vedeli, ze to misto, ktere zastavaji, nebo budou zastavat, je
jsitejsi, nez nejista budoucnost na zapade.
To si nerozumíme.Nechci se dohadovat o počtu a nenahraditelné ztrátě
chytrých mozků,ale poukazuji na logický fakt- kdyby bylo tak snadné
cestovat,nebylo by nutné emigrovat! 