Ako som ti to uz napisal vedla pisem ti to aj tu Lorett.
Zase tie hlupe a tendencne posudky zo serveru manipulatori.cz, kde bolo tych omylov aj vedome napisanych dezinformacii neurekom.
Samozrejme, ze dokonalym vescom nemoze byt nikdo, ale uvadza overitelne fakty a data, ktore odmieta vidiet len zmanipulovany hlupak.
Teď nám vládnou tzv. konfliktogenní lidé. Psychopati.
Neumí spolupracovat, neznají hru win-win, jen kdo s koho: jeden vítěz,
druhý poražený.
• Konfliktogenní lidé •
• V repertoáru sociálních forem interakce lidí s určitou psychickou abnormalitou se mohou některé formy interakce vytratit, popřípadě mohou být výrazně zeslabeny. Jednou formou takovéto "ztráty" je zeslabení až vymizení "smyslu pro spolupráci". Zdá se, jako by u určitých lidí bylo soupeření jedinou možnou formou sociální interakce. O "smyslu pro kooperaci" se u nich téměř nedá hovořit. Každý styk s druhým člověkem je u nich definován v termínech "buď já nebo ty", popřípadě "já vítěz a ty poražený". Zvláštní specificitou jsou zde tzv. konfliktogenní projevy. Jde o "vyhledávání", popřípadě až o "vytváření" konfliktních situací "za každou cenu". Těžkými jsou tyto projevy zvláště z toho hlediska, že při řešení takto vyvolaných či zjitřených konfliktůl je předem vylučována jakákoliv možnost tvořivého (kooperativního) řešení kteréhokoliv konfliktu.
Doc.PhDr. Jaro Křivohlavý
Citace o konfliktogenních lidech je z knihy Já a ty (o zdravých vztazích mezi lidmi), str. 227-228, vydaného AVICENUM, zdravotnickým nakladatelstvím v Praze roku 1977.
• Konfliktogenní lidé
snadno vyvolávající spory, střety, neshody, původce konfliktů, často
konfliktotvorný jedinec s poruchou chování a osobnost.
Musím konstatovat že i sem tací chodí.... 
Ano, bohužel.
Strávila jsem s nimi léta na Lidé.cz. Ztracený čas. Znají jako argument
jen sprostotu, hrubost, agresi.
K doc. Křivohlavému ještě něco ze současnosti - z jedné konference:
Otázkám etiky, morálky, morálního vývoje a dalším se věnoval doc. PhDr. Jaro Křivohlavý, CSc., ve svém vystoupení Být člověku člověkem - psychologie vstřícnosti. Jaká jsou stadia morálního vývoje?
Mít, já jako střed světa.
Být, stadium etické, kdy je jedinec člověkem svobodným, ale odpovědným, což není automatické a je otázkou lásky k druhému člověku. „Žít mravně znamená volit mezi dobrem a zlem, mít probuzené svědomí,“ uvedl doc. Křivohlavý, přední český psycholog.
Jako třetí stadium pak označil „člověka před absolutnem“… snažit se dělat dobro, nést odpovědnost za to zlé, co se nám stane, konat tak, aby náš život měl smysl, volit absolutno odpovědně, žít morálně. Jak tímto vývojem ale úspěšně projít a dosáhnout kýženého morálního cíle? Naslouchat, přátelsky komunikovat, spolupracovat, odpouštět, mít úctu, respekt. K tomu je ale nutná moudrost, odvaha, lidskost, spravedlnost, ukázněnost, přesah/transcendence, odpouštění, vděčnost.
Přednášku ošperkovanou citáty klasiků psychologie ukončil doc. Křivohlavý moudrou a jednoduchou radou „Dívejte se na celý život jako na dar, který jste dostali! Člověk se stává člověkem tehdy, když se k tomu sám rozhodne.“
1