Karol hlavně jsi nebyl ani ty, ale je možné, že jsi ztratil paměť. 
Karol hlavně jsi nebyl ani ty, ale je možné, že jsi ztratil paměť. 
Ve čtrnácti si ještě o světě ještě nic nevěděl a věřil na Dědu
Mráze. Ve škole vám říkali, jak se máme dobře a v kapitalistické cizině
trpí lidé hlady, nemají práci, jsou chudí a další nesmysly. 
Ujistuji te, ze sem na zadneho Dedu Mraze neveril, ale prakticky cele detstvi az po 1 rocnik na stredni skole sem prozil v socializmu a pamatuji si toho hodne a dokazu tedy posusovat i pravdivosti tech vyse zminovanych veci.
Nakonec kazdy z nas ma sve rodice i stare rodice co pamatuji toho jeste mnohem vic a i po rozhovoru s nima dobre vim, jak pro nektere z nich bylo prekvapenim, kdyz pri sve dovolene na zapade videli bezdomovce a zebraky, co je ale aktualni problem toho kapitalizmu i dnes !
V té době jsem měla dva syny, myslíte, že i já , věřila na Ježíška? Já měla rodinu, a vychovávala děti v naprosté pohodě.
Ale on tam přece nic o cizině nepsal. Tak proč mlžíte? Řekněte, co na tom, co tu Karol napsal, není pravda?
Tak ono vse na 100% pravdou neni, ale tech vyjimek, kde to neplatilo bylo opravdu malo.
Proto múže napsat, co bylo jinak. Ale on se zmůže jen na hloupé kvokání. A to je člověk ve věku kmeta )))
ale my se dobře měli...strýc co žil v Americe, vyprávěl jak tam
je...onemocněla mu těžce žena a neměl na její léčbu peníze, prodal
vše, měl ranč atd. Ale asi nemá cenu psát .
Mám i informace z jiných zemí
...přátelé.
Pohled na život v ČSSR podle komunistů. Pravda nebo antikomunistická propaganda? Dokument o "někdy" nepravdivém tvrzení či absurditě antikomunistů.
Mám takový dojem, že tu pamět už ztrácíte vy.... co na tom, tedy ....není... pravda?
1.Úřady práce samozřejmě byly
2. nezaměstnanost nebyla, ale výrobky šly často rovnou do kovošrotu
3. bezdomovci samozřejmě byli, ale všichni museli mít v OP místo trvalého
bydliště
4. žebráci nebyli, ale když si v bufetu nehlídala jídlo, tak ti ho somrák
snědl
5. LGBT nebyli, protože v socialistické společnosti pro ně nebylo místo
6. cikáni museli pracovat, jinak šli do vězení, stejně jako ostatní a jim
se tam nechtělo.
Tak by se nechalo pokračovat dál ve vyvracení komunistických lží. Jo byli
jsme mladí, i já chodil jeden čas do "závodky", pak do bufetu, vzpomínám
na jídelníček sekaná svíčková knedlík, svíčková omáčka s
knedlíkem, bramborový salát se sekanou, sekaná knedlík zelí....
skutecne nebyly. Nevim proc to tvrdi. Asi mu opravdu ta pamet dobre neslouzi.
Historie Úřadu práce ČR
Úřad práce ČR vznikl jako základní článek služeb zaměstnanosti v ČR v roce 1990 přijetím zákonného opatření předsednictva ČNR č. 306/1990 Sb., o zřízení úřadů práce. Na úřady práce tehdy přešla působnost ve věcech pracovních sil, která do té doby příslušela okresním národním výborům. Tímto způsobem byl institucionálně zabezpečen trh práce do doby, než vstoupil 1. 2. 1992 v účinnost zákon o zaměstnanosti.
Ještě v roce 1990 fungovalo v rámci ČR celkem 76 úřadů práce, a to ve všech okresech a v hlavním městě Praze. O šest let později, po vzniku dalšího okresu – Jeseník – stoupl počet úřadů práce na 77. V roce 2003, v souvislosti s ustanovením krajských orgánů územní samosprávy, bylo 14 úřadů práce pověřeno výkonem činnosti krajských koordinátorů pro realizaci státní politiky zaměstnanosti v územním obvodu kraje. V roce 2004 pak převzaly úřady práce agendu systému Státní sociální podpory od obcí s rozšířenou působností, kromě Prahy, kde došlo k převodu agendy až po pěti letech.
Píše se rok 2011 a úřady práce mění zásadně svou organizační strukturu a uspořádání. Změny vycházejí ze zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky (690.54kB). Vzniká centralizovaný Úřad práce ČR (ÚP ČR) v čele s generálním ředitelem. Pod jeho hlavičkou funguje 14 krajských poboček v jednotlivých krajích, pod které spadají kontaktní pracoviště. Krajské pobočky z hlediska věcného zajišťují především nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, kontaktní pracoviště pak agendy zprostředkování práce a nepojistné sociální dávky.
Poslední aktualizace: 7. 7. 2021
Když jsem šel z vojny, tak jsem se nehlásil ten den na úřadu práce, šel jsem pracovat do jiného podniku než kde jsem byl před vojnou, promeškal jsem jeden den a byl bez zaměstnání, tím přišel tři roky o týden dovolené a táhlo se to se mnou až se mi jednu perzonalistku podařilo ukecat a nějak mi to tam dopsala. Takže mi nevyprávějte, že ÚP nebyly.
Jak vidis i vyse podal sem ti dukaz o tom, ze takova instituce jako urad prace specialne zamerena na nezamestnane lidi za socializmu opravdu neexistovala.
A jestlize si neco podobne jak pises vyse resil mohl si to maximalne tak resit na uradu tykajiciho se socialnych veci. Cssr zadny specialni urad prace nepotrebovalo.
Vecsina lidi uz v case sveho vzdelavani se pripravovali na svoji budouci vykon prace v konkretnim podniku, kde casto i v case vzdelavani absolvovali i studentskou prax.
Uz primo podniky si pripravovali a podporovali studenty ve vzdelavani jako sve budouci zamestnance.
no teda vy jste podváděl )))
ale to nebyl ÚP, to bylo osobní nebo personální oddělení, v podniku,kde
jste právě pracoval.
Úřad práce České republiky
Vládní agentura
Úřad práce České republiky je správní úřad České republiky
podřízený Ministerstvu práce a sociálních věcí, jehož hlavní
činností je poskytování informací z oblasti pracovního trhu nejen v
České republice, ale i v Evropské unii, evidence uchazečů o zaměstnání a
volných pracovních míst. Wikipedie
Založení: 1. dubna 2011
Datová schránka: 7hazk97
Zkratka: ÚP ČR
Účel: zaměstnávání, nalezení uplatnění na trhu práce
Generální ředitel ÚP ČR: Viktor Najmon
Oficiální web: portal.mpsv.cz/upcr
Právní forma: státní
"...Úřad práce ČR vznikl jako základní článek služeb zaměstnanosti v ČR v roce 1990 přijetím zákonného opatření předsednictva ČNR č. 306/1990 Sb., o zřízení úřadů práce. Na úřady práce tehdy přešla působnost ve věcech pracovních sil, která do té doby příslušela okresním národním výborům. Tímto způsobem byl institucionálně zabezpečen trh práce do doby, než vstoupil 1. 2. 1992 v účinnost zákon o zaměstnanosti...."
Pisu o tom uz vyse a zdrojem informace je primo urad prace CR.
3. bezdomovci samozřejmě byli, ale všichni museli mít v OP místo trvalého bydliště
Nevim o jakych bezdomovcich pises, nebo ja sem skutecne zadneho nikde nevidel a pokud lidi meli praci a nebo socialni davky zcela jiste na to nikdo odkazan nebyl, ze by musel zit na ulici ! To ze tedy nekdo nemel vlastni bydleni neznamena, ze musel byt bezdomvcem.
Dnes je ale problem, ze se hodne lidi stali bezdomovcemi jen diky ruznych egoistickym smejdum, kterym vytvari prostor na jejich podvody i ten soucasny kapitalisticky system.
Hodne starych lidi je dnes rado, ze maji dost penez na zakladni zivotni potreby, ale soucasna vlada uspesne pracuje na tom, ze chce vecsinu populace CR pripravit o jejich bydleni, kde nebudou schopni platit predrazene energie a budou tito lidi radi za nejaky utulek a jidlo, kde hodne lidi uz maji problem po zaplaceni nakladu na bydleni i v tomto ohledu, ze pak musi v obchode premyslet nad tim co si mohou koupit na jidlo.
Takovy problem z minulosti nepamatuji.
Že si ty žádného bezdomovce neviděl, neznamená, že nebyli. Nejvíce bezdomovců je ve velkých městech a přestože jim nabízejí různé charity nocleh, tak to buď odmítají, nebo nemají na symbolický poplatek. Pokud někde seženou nějaké peníze, tak je propijí a prokouří. Většina jich pomoc odmítají, zvolili si jiný život. Nabídek práce je stále více než takových příživníků, jak byli pojmenováni dříve. Hodně jsem se pohyboval mezi lidmi a dovedu to posoudit.
skutecny bezdomovci jako lidi bez prijmu, kde kvuli tomuto problemu nemohli ani nikde bydlet neexistovali.
A i kdyz bylo par lidi, co se radi toulali a vyhybali se praci na nejaky cas, tak dobre vis, ze tito lidi riskovali vezeni.
Tohle ale nelze nijak srovnavat s tim co je tu dnes !
"...Podrobný přehled o stavu bezdomovectví v České republice vyplývají z průzkumu provedeného v roce 2019, tedy těsně před pandemií. Dle Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí je v ČR 23 830 osob bez domova a z toho je 2600 dětí, statisíce lidí jsou bezdomovectvím ohrožení. Polovina osob bez domova žije venku, nebo občasně přespává na noclehárnách. Příjmy dvou třetin osob přespávajících venku jsou nižší nežli 100 Kč denně, čtvrtina má méně než 50 Kč na den, což je alarmující.
Výzkum jako první příčinu ztráty bydlení identifikoval problémy v manželství nebo v partnerském vztahu (31 %), následně jde o ztrátu zaměstnání (16 %), komplikované dětství (15 %), závislost na alkoholu (13 %), drogovou závislost (8 %), dluhy a neschopnost platit nájem a v poslední řadě úmrtí v rodině (oba 7 %). Průměrný věk osoby bez domova je 47 let, nejvíce lidí bez domova je v Praze 3251 a v Moravskoslezském kraji 3541. Z toho počtu je 81 % mužů a 19 % žen...."