Rozcestník >> Politika >> Bylo za socialismu lépe?

Ale no tak
Všichni ví, že ta ´´referenda´´ byla jen tyjátr , aby se ospravedlinily ruské kroky

Kdo....všichni?

„Ruští propagandisté věří, že ‚referenda‘ jsou všelék. Mám špatnou zprávu. Existuje celosvětová shoda a mezinárodní právo. To je jednoznačné: Doněck, Luhansk, Krym jsou Ukrajina. Jakékoli pokusy o přemalování vlajek jsou fikcí, která nic nemění ani pro nás, ani pro naše partnery,“ uvedl Mychajlo Podoljak, poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Podle ukrajinského šéfa Luhanské oblasti Serhije Hajdaje Rusko potřebuje uspořádat referenda v okupovaných oblastech proto, aby mohlo vyhlásit všeobecnou mobilizaci. Odůvodnit by ji mohla nutnost obrany připojeného území před ukrajinskou ofenzivou, uvedl Hajdaj.

Wiki:
Doněcká lidová republika (DLR, rusky Донецкая Народная Республика (ДНР), ukrajinsky Донецька народна республіка (ДНР)) byla většinou zemí světa neuznaný separatistický loutkový kvazistát, vyhlášený na území ukrajinského regionu Doněcká oblast. Za Doněckou lidovou republiku separatisté oblast prohlásili 7. dubna 2014 jako reakci na převrat na Ukrajině. Ukrajinská vláda tyto separatisty označila od počátku jako teroristickou organizaci[1][2][3] a vede proti nim vojenskou operaci.[4] Podle vyjádření NATO poskytuje Rusko separatistickým republikám LLR a DLR kromě materiální také vojenskou pomoc, což Rusko do února 2022 popíralo.[5] Žádný členský stát OSN Doněckou lidovou republiku až do února 2022 neuznával a DLR byla uznávána jen samozvanou Luhanskou lidovou republikou a Jižní Osetií, která sama je uznána pouze Ruskem.[6] Dne 21. února 2022 uznalo jako první člen OSN Doněckou i Luhanskou lidovou republiko Rusko. Uznání DLR Ruskem bylo podpořeno Běloruskem, Venezuelou, Nikaraguou, Nauru, a Súdánem. Sýrie a KLDR pak DLR, a také LLR, rovněž přímo uznaly. Ruská federace nicméně již od roku 2017 uznávala doklady a úřední dokumenty vydané oběma republikami.[7]

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-krymsky-scenar-se-neopakuje-donecka-lidova-republika-neplanuje-spojeni-s-ruskem-228206

https://cnn.iprima.cz/donecka-a-luhanska-lidova-republika-kdo-vladne-povstalcum-a-ktere-zeme-je-uznavaji-81355

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/profil-batalion-azov-ukrajina-separatiste.A140625_145015_zahranicni_ert

Putin byl pro to, aby se jednalo. A nejsou to Rusové, kdy by chtěl válku.

V článku se mj píše:

Proti separatistům na východě Ukrajiny bojují i dobrovolnické milice. Jenou z nich je batalion Azov, který během svého krátkého působení dobyl důležitý přístav Mariupol. V jeho řadách jsou příznivci krajní pravice, veteráni ukrajinské armády i nadšenci z Itálie či Německa

Myšlenka nových jednotek rekrutovaných z řad dobrovolníků se v hlavách nové kyjevské vlády zrodila letos v březnu po pádu prezidenta Viktora Janukovyče. Kyjev tehdy rozpustil nechvalně známé policejní jednotky Berkut podezřelé ze střelby do demonstrantů na Majdanu, čímž ministerstvo vnitra přišlo o svoji elitní údernou jednotku.
Nový ministr vnitra Arsen Avakov proto schválil sestavení nových jednotek na dobrovolnické bázi, které měly podle prvotních plánů čítat až dvanáct tisíc lidí. Postupně tak vznikly nejméně tři dobrovolnické prapory: Donbas, Dněpr a Azov

Ukrajinský analytik Mykola Rjabčuk soudí, že kyjevská vláda ani neměla moc na výběr, pokud chtěla účinně čelit vzpouře na východě země. "V době, kdy se snaží opět vybudovat zničenou armádu a očistit bezpečnostní složky od ruských agentů (...) se jeví využití dobrovolnických jednotek jako nejschůdnější a nejfunkčnější řešení," uvedl pro iDNES.cz Rjabčuk.

Založení batalionu Azov a dalších jednotek je podle něj odezvou na dvě věci - ruskou invazi a laxnost ukrajinské armády, policie a bezpečnostní složek. „Ukrajinské instituce nikdy nebyly silné, za poslední tři roky navíc byly systematicky ničeny Janukovyčem a jeho ruskými sympatizanty,“ připomíná Rjabčuk

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/putin-chce-zrusit-pravo-vojenskeho-zasahu-na-ukrajine.A140624_121919_zahranicni_mlb

Možná by to Obama viděl jinak?
V ochraně zájmů ukrajinských Rusů nepolevíme, vzkazuje Putin
Právo na zahájení vojenské intervence dostal Putin 1. března kvůli ochraně ruských občanů na Ukrajině před „neonacistickými, nacionalistickými a antisemitskými silami“.

Jak ovšem šéf Kremlu v podvečer upozornil, zrušení jeho mandátu pro zahájení vojenské intervence v žádném případě neznamená, že by Rusko přestalo chránit zájmy rusky mluvících obyvatel Ukrajiny.

Putinova žádost dorazila do parlamentu pouhý den poté, co prezidentovi telefonoval jeho americký protějšek Barack Obama. Podle kyjevské státní agentury Ukrinform šéf Bílého domu Putina vyzval, aby podnikl konkrétní kroky ke zklidnění situace.

„Prezident na Putina znovu apeloval, aby podpořil mír. Aby přestal umožňovat dodávky zbraní a materiálu přes hranice, aby ukončil podporu militantů a separatistů, kteří situaci na Ukrajině stále zhoršují,“ popsal průběh rozhovoru Obamův mluvčí Josh Earnest. Barack Obama podle něj Kremlu pohrozil dalšími sankcemi.

Myslíš jako volby prezidenta v USA?

...nee,
a prosím tě, Ty jsi schopna držet se tématu?

Nejsi poněkud úzkoprsý?