Je tam fronta lidí, kteří čekají na zápis k zubaři. K tomu je přidán
tento komentář.
Dobrý den, přátelé. Původně jsem uvažoval o tom, že to nechám být. ALE
NEMOHU! Fotografie, kterou uvidíte v mém příspěvku není z doby mého
dětství, tedy ze sedmdesátých let minulého století. Není to fronta na
banány, o kterých zde slýcháme . Tito lidé zde od šesti hodin ráno z
mrznou kvůli registraci k zubnímu lékaři . Před 40ti lety, kdy jsem jako
mladý kluk pracoval ve vsetínské Zbrojovce bylo běžným jevem, že když
mě rozbolel zub, zaměstnavatel mě okamžitě odeslal do podnikového zubního
oddělení, kde jsem byl ještě téhož dne ošetřen. Co je to za systém, kde
politik volá po finanční spoluúčasti nemocných a lidé si musí vzít
dovolenou jen proto, aby měli aspoň teoretickou možnost, že v době, kdy je
přepadne nesnesitelná bolest zubů jim někdo pomůže. Všude tisíce
studentů neužitečných ,, pavěd " typu politologie, evropských vztahů a
bůhví čeho ještě, ale skutečně potřebné obory produkují žalostně
málo těch, kteří ostatním usnadní život. Kdysi nedostupné banány jako
zdroj vitamínů se daly nahradit zelím, jablky a jiným ovocem a zeleninou,
kterých bylo v našich končinách vždy dostatek. Co však mají dělat lidé,
které rozbolí zuby? Každý z nás si to peklo někdy prožil. Toto je
společnost, kvůli níž jsme mrzli v roce 1989 v ulicích? Vždyť v té
době, všichni kteří si ji pamatují měli běžně ve svých ústech
protézy a zlaté korunky, které,, házely prasátka" za slunečního svitu.
Moc estetické to nebylo, ale nebyla tam díra několik let, jako je tomu u
mnohých dnes. Já osobně mám svého zubního lékaře a jsem za to rád ,
ovšem pohled na zoufalé lidí stojící ve frontě na registraci k zubnímu
lékaři ve svém volnu mě rve srdce. Je hanbou všech politiků, že ve
třetím tisíciletí, letí vládní letadlo plné chlastu přes půl
zeměkoule a ,,delegaci" tvoří pornoherec, který točí,, zábavu", kterou
většina lidí stojících v této frontě považuje za zvrácenou. ,,Svědomí
demokratického národa " chlastá v luxusním letadle za peníze lidí kterým
nemá kdo ošetřit zub a takoví nám ještě chtějí kázat o morálce a
solidaritě? Vždyť v té frontě k lékaři stojí naši přátelé, matky,
otcové, dědové, babičky i děti! V roce 1989 jsme snad chtěli svobodu a
zachování sociálních jistot. Nebo snad někdo chtěl mrznout na ulici proto
abychom zajistili blahobyt politiků a jejich konkubín? Ti si přece žili
dobře i v tom režimu, který jsme tenkrát zbořili. Nebo se snad pletu? A
úplně na závěr přeji i tomu poslednímu ve frontě aby jej pan doktor,ka?
vzal a stejně, jako mě, když jsem dělal ve Zbrojovce. A my všichni bychom
se měli semknout, jsme lidé, chceme žìt, lépe než zvěř v lese.
2