... Národovectví bylo projevem sílícího uvědomění si existence té části společnosti, jehož jedince spojuje národ ve smyslu společného jazyka, legend a bájí. Zpětné zrcátko se domnívá, že v češtině neexistuje pro atmosféru 2. republiky i nálady sílící dnes přesnější termín než nacionalismus – tedy nacismus v jeho zárodečné formě. Použijeme-li tento termín, pak máme před sebou kostýmy, chování, komunikaci i sílící projevy násilí – původně verbální, ale rychle přecházející ve fyzické. Takové jsou vývojové fáze flastenectví kvazi nacismu včetně důsledků, kdy se mění symboly i barvy, ale nikoliv zabarvení vlastního cíle ...
Zdánlivě neaktuální odbočku můžeme ukončit shrnutím, že současné flastence lze bez rozpaků označit jako nácky ergo komouše, neboť jak Zpětné zrcátko tvrdívá: košile hnědá, spodky rudé. Meziválečná tolerance k projevům nenávisti, jaké zaznívají i dnes, vedla mimo jiné ke smrti Karla Čapka, vyloučení židů z veřejného života, aniž by to po nás někdo chtěl, i pozdějšímu protektorátu Böhmen und Mähren. Necháme-li věci plynout, kdo uštván – zemře tentokrát, která část společnosti bude postavena mimo zákon, jak se bude jmenovat gubernie, kterou naši flastenci nahradí Česko?
... Pokrytectví, s nímž tvrdí tato pouliční lůza, že bojuje za důchodce a samoživitelky, je chabou zástěrkou prvních pokusů násilí. Útok na budovu Národního muzea nebyl ničím jiným než testem, co společnost, vláda a zvolené orgány ještě skousnou. Cílem není pouhý pád současné vlády, ale celého demokratického systému, budovaného od listopadu 1989. Nikoli změna, ale totální destrukce je tím procesem, z nějž mají příslušníci rodících se potomků band SA (Sturmabteilung) či LM (Lidových milicí) orgasmus. Nelze jen do nekonečna říkat: „To nevadí! To je k smíchu!“ ...
Není to k smíchu! Do smíchu musí přestat být i všem, kteří přinášejí nenávist a zmar. Naši toleranci považují za slabost, a jako hniloba napadá padlý strom, cítí příležitost a snaží se o rozklad. Jen včasný jasný řez tomu může zabránit. Svoboda slova je jedna věc, útok na ústavní základy věc druhá








