Petr Pospíchal:
Ráda vyprávěla, stejně jako ráda poznávala lidi. Respekt k ní měli
všichni. I ti důležití, vzdělaní a moudří, stejně jako ti, pro které
život nebyl souvislým výčtem úspěchů. Byla strůjkyní otevřeného a
tolerantního prostředí 
Psycholožka vzděláním i povoláním. Uklízečka zaměstnáním po dlouhá léta. Poslankyně Federálního shromáždění. Zakladatelka Poradny pro uprchlíky. Předsedkyně správní rady Nadace Olgy Havlové. Přirozená organizátorka a propojovatelka lidí i jejich různých prostředí. Starostlivá žena, která rozuměla lidem svojí výjimečnou empatii.
O svých lidech si pamatovala hodně, zajímala se o ně. Kromě rodiny to v dávnějších dobách byli především lidé z hudebního a obecněji kulturního undergroundu. Tedy ti, kteří si s minulým režimem ze své podstaty nemohli rozumět a o žádné kompromisy nestáli, uzavírat by je nechtěli a ani neuměli. Tvořili umění výtvarné, hudební, epistolární anebo se prostě podíleli na udržování kulturní komunity všech těch, kteří stáli na okraji tehdejšího dění, protože se do něj odmítali včlenit
Koncem května 1979 byla společně s devíti dalšími členy Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných uvězněna. Vazbu nesla s nadhledem a beze strachu. Když ji po pěti měsících propustili, byla šťastná, že je zase doma mezi všemi svými lidmi.
Při jedné z diskusí u nich v kuchyni krátce po propuštění shrnula
své první dojmy po uvěznění tak, že z ní vlastně hned po zatčení
spadlo napětí. Protože si uvědomila, že když už je ve vězení, tak ji
už vlastně nemůžou komunisti zavřít. A to ostatní už nezáleží na ní.
Proto cítila své uvěznění také jako úlevu z napětí, kdy se to konečně
stane
1
ani jamesidiot neveme... 
1
1
