Rozcestník >> Politika >> Bylo za socialismu lépe?

No,přesto bych se nikdy do cikánské rodiny narodit nechtěla.
Po rozdělení Československa se stala velká chyba,že sem mohly nekontrolovaně proudit cikánské rodiny ze Slovenska ,které tam žily na úplně jiné úrovni.

A co ty Ukrajinský cigání..ti proudí pro dávky a zas se táhnou jinam a za měsíc zase zpět a socialka jim platí a platí a Ukrajinci se smějí..

Asi jsi toho lidunko preci jen moc nevedela, jak se domnivas , byla sice pracovni povinnost, ale sikovni cikani vedeli uz jak na to, stejne jako vselijaci vekslaci a podobna branze. Je ovsem i pravdou, ze nekteri cikani pracovali dokonce vic, nez bili Cesi, cikansky kral napr. mel na nejdulezitejsi ulici v Bernu lekarskou praxi. Rovnez vim o lidech, kteri restituovali pilu a nejvic pracovali a zaroven hlidali, pilu pred rozkradanim prave cikani. Majtele jim za to poskytli maly domek k ubytovani. Byli vlastne jedini, ktrym mohli verit .

Je řeč o běžných cigánech kteří chodili museli chodit do práce jinak by skončili v base nebo by museli zdrhnout jako ty. Jistě,že byli i v invalidních důchodech a bylo jich dost takových lemlů ale až po revoluci ..se zavedly pracáky a socialky..takže víme svoje..není řeč o cigánských baronech...ty vekslačko...moc žereš tu propagandu co se říká...

"Jistě,že byli i v invalidních důchodech a bylo jich dost takových lemlů ale až po revoluci .."

nebyla jsi taky v invalidnim duchodu"

Je to tak, jak Lidka píše. S invalidními důchody se roztrhl pytel až po revoluci.
Já jsem také byla v invalidním důchodu II. stupně, než jsem přešla do starobního, a představ si, že jsem ho dostala oprávněně, protože mi zdraví přestalo sloužit. A věř tomu, že do důchodu jak II., tak i III. stupně se dostávali skutečně jen nemocní lidé, kteří měli pracovní omezení.

Romové měli za socialismu povinnost pracovat, jako každý jiný. Později si pamatuji, že byli první, kdo o práci přicházel a když si práci hledali, byli odmítáni. Vím to proto, že jsem dělala provozní vedoucí v úklidových firmách a na pokyn z vyšších míst jsem je neměla přijímat. Přitom jsem byla s jejich prací spokojena. To bys věděla, kdybys tu žila a pamatovala si, jak to tu chodilo. Najednou se tu na ně pohlíželo přes prsty. Ani se nedivím, že se dnes chovají, jak se chovají. Tedy někteří, protože vím, že mnoho z nich jsou pracovití lidé.

Jo a ještě přidám, že místo nich jsme přijímali Ukrajince. Ti tady vždy měli svého kápa, který sám nepracoval, což znamená, že byl živ z práce svých "podřízených". A když mi náhodou někdo z nich vypadl a on nesehnal na ten den nebo týden náhradu, nešel procovat místo něj. Nastoupila jsem já, a po celou dobu jsem pracovala místo něj krom své vlastní práce.

Uklízeli jsme v různých podnicích, bankách.... v Praze, takže jsem neustále pendlovala z místa na místo. Mojí povinností bylo zajistit, aby si zákazníci neměli na co stěžovat. Zákazníka nezajímá, že někdo onemocní......, ten chce vždy mít zabezpečený servis tak, jak byl domluvený a za co si platí.