A ještě jednou J. Rajchl.
https://www.facebook.com/watch/live?ref=watch_permalink&v=606919668189750
A ještě jednou J. Rajchl.
https://www.facebook.com/watch/live?ref=watch_permalink&v=606919668189750
A tady něco k tomu.
Vidlákovy Kydy
eodroptsnSmiailai7cu8ii4i1hgfla5mc5al6
h
c
1
7
lmu44m601907i
ui54
·
Ať se stane novým symbolem
by Vidlák, 21. srpna 2023
Dnes máme symbolické datum. Okupaci. Tanky v ulicích. Násilím přetržený
vývoj, který většina obyvatel považovala za nadějný. Pod pásy obrněnců
skončil doposud poslední český pokus o vlastní trajektorii dějin.
Socialismus s lidskou tváří. Snaha o kompilát toho nejlepšího z Východu i
ze Západu…
Velký bratr tehdy všem názorně ukázal, že velmoc nemá přátele, jen
zájmy. Přáteli jsme byli jen do té chvíle, dokud zájmy SSSR byly v souladu
s českými zájmy. Jakmile tomu tak nebylo, následovalo pokračování
politiky jinými prostředky. Nic nepomohly ty tisíce a miliony vyvěšovaných
rudých vlajek na Prvního máje. Nic nepomohly ty jásavé nápisy, že se
Sovětským svazem na věčné časy. Nepomohly sochy Stalinovi, nepomohlo
jejich pozdější zbourání, Nepomohly velmi blízké vazby na Kreml,
nepomohly návštěvy našich papalášů tam, ani jejich papalášů tady.
Situaci křížících se zájmů, které měly svůj geopolitický přesah,
nevyřešili diplomati, ale kulomety. Po kolikáté už?
Následovalo bezčasí… s Husákem. Dokázal přesvědčit sovětské
politbyro, že si s tím tady poradí. Sovětská vojska tu sice zůstala, ale
místo na popraviště se chodilo do kotelen. Místo do gulagu se šlo do
podřadné práce. Husák měl politiku zmírňování následků. Okupant si tu
nechal statisícový dohled, někteří šli od válu a jiní udělali
závratnou kariéru, ale žádné masové přesuny majetku se neodehrály…
Politika omezené suverenity, ale bez prolité české krve.
Během těchto časů jsme byli třetí země světa, která měla kosmonauta ve
vesmíru, v Praze postavily se tři trasy metra, připravila se místa pro
čtyři jaderné elektrárny, jedna se dokončila, jedna rozestavěla, značně
se zlepšila dostupnost bytů (co bychom dnes za tehdejší podmínky jejich
získání dali, že?), v zemi bylo bezpečno, podržela si značný a
rozvinutý zahraniční obchod a živila statisíce ekonomických migrantů z
Vietnamu a dalších zemí. Jo, asi by se tomu dalo říkat diktatura, ale byla
to snesitelná diktatura. V Příbrami se uran netěžil tak jako v Nigeru…
Děti u nás nepracovaly, jako v Nigérii. Ženy nechodily zahalené a mohly do
školy… narozdíl od Saúdskké arábie. Věznice u nás nevypadaly jako na
Salvadoru.
Ne, nebyla to svobodná doba, ale byla to doba, kdy lidi drželi pohromadě. Kdy
si navzájem pomáhali zmírňovat svojí situaci. Svoboda byla nedosažitelná,
ale vzájemnosti bylo víc než dost. Byli jsme pod cizí mocností, ale byli
jsme jeden nerozdělený národ. Zmírňovali jsme následky. Nic víc se dělat
nedalo a tak jsme dělali dobře alespoň to, co dělat šlo.
Dnes jsme teoreticky právní stát, plně suverénní a bez okupačních vojsk.
Ale naše vláda je ve vleku nového Velkého bratra tak, jak husákovci nikdy
nebyli. Tehdy jsme tu měli cizí vojska, ale vlastní vládu. Dneska nemáme
vlastní vojska, ale máme cizí vládu. Jsme pro ni jen sprostý materiál
určený k tomu, aby pracoval na jejich evropské hodnoty. Zkuste ve
kterémkoliv Fialově projevu škrtnout slovo „evropské“ a nahradit slovem
„sovětské.“ Pak spočítejte četnost a porovnejte s nějakým projevem
Jakeše, Bilaka nebo Husáka. A hned víte, kolik suverenity ve skutečnosti
máme. I bez amerických tanků.
Další zrcadlo jsme od vlády i prezidenta dostali nedávno. V Plzni došlo k
brutálnímu znásilnění a pokusu o vraždu. A všichni papaláši se starali
především o to, aby se nemluvilo o kolektivní vině Ukrajinců. Nikdo pro tu
dívčinu a její rodinu ani nehnul prstem. Poplivaná ukrajinská holčička se
dostala až na Hrad. Znásilněná česká holka stála jen za pár řádků na
fejsbůku. Občane! nezajímáš nás. Ani tehdy ne, když jsi se stal obětí.
To byl vzkaz z vlády. My se staráme o nejvyšší evropské hodnoty, co je
nám do nějakých čecháčků, že?
Přesto se někdo zajímal… Jindra Rajchl s Petrou Rédovou a Jirkou
Černohorským. Spojili se s její rodinou, nabídli jí pomoc a zorganizovali
sbírku. Že to neudělali vládní politici, to se dalo čekat, ale jinak to
mohl to udělat kdokoliv. V PRO nejsou jediní, kteří říkají, že kopou za
tento národ. Iniciativ máme neurekom. Naplnit sál lidmi a mluvit tam o tom,
co udělat pro naší suverenitu, to už umí kdekdo. Tolik adeptů na politiku,
tolik adeptů na záchrance národa, tolik slov, tolik debat, tolik videí a
statusů… ale reálně něco udělali tihle tři. Kde jsou ostatní zavedené
pronárodní strany? Kde jsou ti, kteří prohlašují, že to s naším
národem myslí dobře, lépe a nejlépe? Kde jsou všichni ti, kteří vědí,
že PRO není správná cesta? Teď byla příležitost převést slova v
činy…
Ukázaly se i další věci… jako, že státní psychologická pomoc rodině
spočívala v tom, že dostali seznam psychologů… kteří neměli čas. Prý
za půl roku… Takhle se tady dneska dělá péče pro těžce traumatizovanou
holku. Ještě, že Rédová má nějaké kontakty a zařídila někoho, kdo si
čas udělal. Jinak by se neodehrálo nic. Jsi Čech a jsi tady doma? Trhni si
nohou, vláda má na starosti důležitější věci, než znásilnění a pokus
o vraždu.
Jan Cemper se také vyznamenal… Jakmile zjistil, že se Rajchl snaží pomoci,
hned začal šířit status, že tak činí proti vůli té rodiny. Když se pak
ukázalo, že lže, jako když tiskne, tak svůj status smazal a později napsal
slizké a odporné vysvětlení. Jo, to bylo řečí o etickém kodexu
Manipulátorů. To bylo řečí o tom, jak si vše ověřují… ve skutečnosti
prostě Cemper slouží správnému narativu a píše to, co vyhovuje straně a
vládě. Rozkaz zněl jasně, z PRO nesmí vzejít žádné dobro. Cempere,
doteď jsem se ti vysmíval a trochu tě i litoval. Odteď tebou pohrdám a
doufám, že celá republika uvidí, jak děláš své Manipulátory. Chtěl
jsem to tady rozmáznout víc, protože jsem včera seděl s Petrou Rédovou a
poslouchal jsem podrobnosti, ale nestojíš mi za to. Brát si do huby
znásilněnou holku a pokoušet se sabotovat pomoc pro ní a její rodinu, to
není jen odporné, to je nízké. Člověk, který otravuje studny, si ohledy
nezaslouží.
Ještě nejsme ztraceni. Ještě ne. Ještě jsou tu tací, kteří to nevzdali
a i když mají svázané ruce, alespoň zmírňují následky. I když nemohou
dosáhnout všeho, co by chtěli, zkoušejí dosáhnout alespoň něčeho.
Raději zapálí malou svíčku, než aby proklínali tmu. Petro, Jindro, jsem
rád, že jdu po této cestě zrovna s vámi. Zase se mi vyjasnilo, kdo dělá
hubou a kdo dělá rukama.
Tentokrát žádné peníze pro mě. Dneska prosím přispějte té dívce z
Plzně a její rodině. Dnes během dne by se mělo zveřejnit číslo účtu na
sbírku pro ni. Jakmile bude, okamžitě ho také zveřejním.
Ať to děvče vidí, že naše země ještě stojí za to a všichni se
neodrodili. Ať vidí, že bude mít zastání, ať je ona první, která
pozná, že se blíží nová doba. Doba nového pokusu o českou cestu
dějinami. O cestu, kde nebudeme rohožkou žádné velmoci. Ať vidí, že jsou
tu lidi, kteří nezapomněli, v čem spočívá lidství. Ať vidí, že
všechno není ztraceno a nové národní obrození právě začalo. Ne, moc se
toho udělat nedá, ale postarejme se, aby se udělalo alespoň to, co se
udělat dá.
Ať je naším novým začátkem právě toto symbolické datum. Datum omezené
suverenity, datum omezených možností, datum omezené svobody. Ať jednou
historici napíší, že právě dneska začala nová česká cesta dějinami,
která všechny ty neblahé důsledky vymazala a vynahradila.
Každej si svobodu představuje trochu jinak... někdo tak, že může
svobodně, bez strachu z násilí, zajít do lesa na procházku... nebo do
hospody, popovídat si s kamarády na téma, které je zajímá, aniž by museli
být ve střehu, kdy odkud přiletí prázdný půllitr... nebo že může jít
na nějakou sportovní nebo kulturní akci, aniž by se musel obávat o své
zdraví nebo-li dokonce o život... a tak podobně...!!! Taková byla svoboda v
Československu v době před srandapučem...!!! Jinej si svobodu představuje
tak, že může dělat co se mu zachce... bez ohledu na zákony... na
předpisy... na své okolí... bez ohledu na to, co způsobí jiným, aniž by
byl za to odpovědný... taková je představa o svobodě, bohužel i u řady
politiků, v Česku po srandapuči...!!! 
Přesně tak. Tady si ale mnozí představují, že si v rámci té svobody mohou dovolit cokoliv. Neuvědomují si, že i ta svoboda má svoje hranice.