Dopis Babišovým babičkám:
Prodaly jste sebeúctu 
Jsou loutkami jeho politiky. Místo faktů je ovládají lži a emoce. Babišovy babičky jdou s láskou k idolu i proti vlastním rodinám
Carevna pokrytců
Naše Alenka. Říkáte něžně, když vás objímá v klubovně domova, u
vás na návsi nebo na náměstí. „Jako dcera“, smutníte, když vaši
mladí nestíhají, zatímco ona má čas laskat vás předstíraným zájmem o
vaše osudy. „Jako jedna z nás“, býváte naměkko z tyátru, že
nedbá na funkci a je s vámi kuchařkou, zahradnicí a pak třeba švadlenou.
„Přidá nám peníze“, hltáte přísliby královských důchodů a její
historky o svatém Andreji a peklu Fialy*
Konec je ale i s grácií: z matek a pak
laskavých babiček, co na sítích zářily nad svými potomky, se často
stáváte saněmi sprostoty, jež by pro Babiše a jeho kumpány dokonce
věšely. A s životem v podzimu věříte pohádce, že na vás „Alenka“
myslí, kudy chodí. Co na tom, že pokaždé jen před volbami 
Prošly jste Husákem, kdy lež byla doktrínou a přesto zas věříte
lhářům a práskačům z režimu, o němž jste bázlivě šeptaly u dřezu,
držel vás pod krkem a zavíral za vtipy . Prošly jste Brežněvem a
„bratrstvím Moskvy“. A třásly se strachy i odporem, když hořely
ulice a Rus s kvérem vám mířil na hlavu, když žebral o vodu.
Teď s Babišem a jeho „Alenkou“ voláte po „míru“, který by Rusku zas
ucouvl a zemi, kde zabíjí i děti, by nechal bez pomoci. A dokonce tleskáte
útokům grázlů na nebohé, kteří k nám před hrůzou utekli. Nejste-li
babičky bez srdce a paměti, co kvůli bakšiši k důchodu a zlobě na
stáří prodaly poslední osobní klenoty - soucit a sebeúctu - šance tu
ještě je. Navštivte děti, obnovte ztracená přátelství a zkuste jim
na chvíli naslouchat. Navzdory egu. Už kvůli svým vnukům a vlasti, co vám
tak hlasitě leží na srdci. Život je krátký.






a nezatahuj do svých
fantasmagorií, někoho, o kom tu nebyla řeč. 
