Otevření archivu ministra financí ve vládě amerického prezidenta
Roosevelta, Henry Morgenthaua. Morgenthau se obával rostoucí nenávisti
plynoucí z Hitlerova Německa a doporučil USA, aby zmrazila veškeré obchody
s ním. Bankéři a podnikatelé však jeho varování nedbali a
prostřednictvím nové "zúčtovací" banky BIS (Bank for International
Settlements) ve Švýcarsku proudily od roku 1933 Hitlerovi stovky miliónů na
zbrojení, později i na budování a provoz koncentračních táborů. BIS byla
nadřízenou bankou všech evropských centrálních bank. Po obsazení Rakouska
a Československa Hitler raboval v prvé řadě zlato. Zlato, co měly obsazené
země uložené v zahraničí, byly přinuceny převést prostřednictvím BIS
na německé účty. Zahraniční banky (hlavně anglické) cizí zlato ochotně
převedly na Hitlerovu Říšskou banku. Po celou dobu II. světové války
řídil BIS americký právník Thomas McKittrick. S invazí do Polska začala
válka po celé Evropě. BIS převáděla Hitlerovi všechno zlato dalších
obsazených zemí (Holandsko, Belgie ap.). Hitler měl tudíž stále
prostředky na další zbrojení a další válku. Díky BIS volně disponoval i
s vklady jednotlivých podrobených zemí, úroky a dividendami. Zbytek řešil
Hitler úvěry z anglických a amerických bank, přičemž úroky splácel z
nakradených peněz. Třetinu ze všech uskutečněných plateb dostávala BIS
jako zisk. Po vstupu USA do války BIS i její americký ředitel dále
sjednávali obchody s nacistickým Německem, fašistickou Itálií a Japonskem.
Americké a britské pobočky bank v Evropě (hlavně banka Rockefeller Chase
Bank, J.P.Morgan&Co., Barclays, Westminster a dalších 6 bank ve Francii)
rovněž udržovaly čilý obchodní styk se všemi stranami válečného
konfliktu. Po omezení práv Židů v Německu, Francii a dalších evropských
zemích, se tyto banky rozhodly Židům nevyplácet žádné vklady ani úroky.
Tím většině z nich znemožnili odchod do zahraničí a záchranu před
holocaustem. BIS Hitlerovi umožnila zpeněžit všechny cennosti uloupené
obětem holocaustu (včetně zlatých zubů, hodinek, šperků ap.). Proti
americkým a anglickým bankám podporujícím Hitlerův holocaust nebylo nikdy
vzneseno obvinění. Stejně tak proti zprostředkovateli Hitlerových
zločinů, BIS. Všechny tyto instituce fungují a obchodují dodnes. Mnoho
ředitelů anglických a německých bank bylo po válce povýšeno do
šlechtického stavu. McKittrick, ředitel BIS, se po válce stal
viceprezidentem americké Rockefeller Chase Bank. Hitlerův ministr financí
Schacht po válce založil vlastní banku Schacht&Co. Ředitel hlavní
Hitlerovy banky Reichsbank Emil Puhl po válce získal trvalé americké vízum
na základě intervencí Rockefeller Chase Bank. Všichni, kteří proti
bankovním válečným zločinům bojovali, byli odstraněni nebo zlikvidováni
(obviněni z komunismu, viz McCarthyho komise ap.).
1