Na začátku 90. let to třeba nebylo tak, že bychom politikům šlapali na paty. Že bychom pranýřovali jejich nedostatky. Všechno se to promíjelo v zájmu vyššího cíle: budovat společně demokracii. Tehdejší politici měli vlastně rajský život. Dnes už by bylo naprosto nemyslitelné, že se novinář na významného politika dozví kompromitující informaci a nepoužije ji. Tehdy jsme v podobných situacích velice váhali, protože šlo o lidi, kteří pracovali na opravdu důležitých úkolech. Vždyť se utvářela Ústava, dávaly se dohromady základní kameny našeho práva. V lidech stále ještě hořel porevoluční éthos.
A už v těch základních kamenech byly osudové chyby - proto se nám dnes ten domeček demokracie čím dál tím víc hroutí.
1
1
