Kdy bude válka? Peroutka o Hitlerovi, dnes o Putinovi
KOMENTÁŘ/ Robert Břešťan
Dokud bude v Rusku vládnout režim, který neví, kde má své hranice a
pro nějž krádeže cizích území nejsou před očima historie žádný
hřích, těžko vyloučit, že se válka z Ukrajiny časem nerozšíří i
blíže k českým hranicím.
O tom, že ze strany Vladimira Putina hrozí nebezpečí, jehož povaha a
velikost však závisí nejen na něm, ale i na odpovědi Západu, není třeba
pochybovat.
Není však ani důvod chvět se jako hejno poplašených slepic, nad nimiž
se objeví jestřáb. Za prvé proto, že panika ještě nikdy nic nenapravila,
naopak vždy všechno důkladně pokazila, za druhé proto, že válka před
námi nestojí jako jistota, ale jako jedna z – nechtěných –
možností.
Stále častěji o tom mluví zahraniční i domácí představitelé, nedávno
například švédský ministr obrany Carl-Oskar Bohlin, v Česku opakovaně
náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Ruská polévka se na Ukrajině vaří už druhým rokem; jak horkou ji ale budeme jíst i my, závisí na mnohých okolnostech.
Odhodlá se tedy Rusko k válce s NATO? Zajisté ne dříve, než bude mít
pocit, že si to může dovolit. Je tedy jasným úkolem evropské (západní)
politiky Rusku stále ukazovat všemi prostředky, že tuto válku si Rusko
dovolit nemůže a pokud by to zkusilo, bude krutě poraženo.
USA a Evropa, my spolu s nimi, musí sobě i Rusku dokázat svou důkladnou
pohotovost k obraně, odhodlání investovat do ní a tedy zbrojit.
Druhá nezbytná věc je solidarita s Ukrajinou a neutuchající pomoc.
Čím vyšší, čím jasnější, čím vytrvalejší, tím lépe.
Protože čím větší je riziko války, tím větší je šance pro mír,
sedí-li na druhé straně pomyslného stolu někdo, koho nelze dojmout, ani se
s ním dohodnout, ale jen a pouze odradit, či odstrašit.
5
1
