Články o tom, jak za komoušů bylo líp, jsou jasným důkazem toho, že nebylo
Představte si, že byste v roce 1987 napsali do Rudého práva článek o tom, že „za Masaryka bylo líp“, nebo dokonce že „za Protektorátu bylo líp“. Připadá vám to absurdní? Tak to vám připadá správně.
Za prvé by tehdy nikoho se zdravým pudem sebezáchovy nenapadlo podobný článek, nebo i pouhý „dopis čtenáře“, na toto téma napsat do libovolného celostátního deníku. Nejspíš by si jen málokdo troufl poslat něco podobného byť i jen do obecního zpravodaje v „Horní Dolní“. Za druhé - pokud by se nějaký takový hrdina i našel a udělal to - by to pro něj určitě nezůstalo bez následků (vyhození z práce, děti by se nedostaly na školu… možností je plno). Za třetí pravděpodobnost, že by podobný názor někde skutečně otiskli, je zhruba podobná, jako že zítra na Václaváku potkám mamuta. Osobně tedy sázím spíš na toho mamuta.
... A všimli jste si, že mluvím o roce 1987? Tedy ne o padesátých letech, ani o době „čistek“ počátkem let sedmdesátých, ale o době, kdy byl minulý režim už hodně bezzubý a kdy se všude mluvilo o „perestrojce“ a „glasnosti“. Pokud se tu najde člověk, který si něco podobného troufl, ať dá vědět. Ráda bych podobný přírodní úkaz viděla na vlastní oči...
Člověk rozhodně nemusel být dospělý, aby tušil či cítil, že je kolem něj něco „v nepořádku“. Děti rozhodně nejsou tak hloupé, jak si plno dospělých myslí. Nebo jsem tedy já byla nějaké výjimečné geniální dítě - ale kupodivu jsem nebyla sama, plno mých přátel má vzpomínky podobné těm mým ...
2
1
Pohádky o tom, jak za komoušů bylo líp,
jsou jasným důkazem toho, že nebylo 
Díky pádu komunismu co si myslíme,
můžeme i říkat 
1
